Tišnov – objekty bývalé továrny Diana
Tisnov – Objects of former Diana Works
Summary:The article describes tour along remains of German factory that used to produce Me Bf-109 fighter aircraft. To accommodate the production facility, railway tunnels had been used for anti-air raid protection reasons. Today, several concrete objects can be found in the area including traces of small railway used to transport plane components to Tisnov station.
Historie továrny Diana GmbH je poměrně dobře známá, existuje k ní i rozsáhlá bibliografie, zejména dvě novější publikace (Vaněk a Ustohal). Bohatá fotodokumentace je například na stránkách obce Dolní Loučky nebo na webu kolegy ze skupiny B4 Toma Klíčníka. Takže jen velmi stručně:
V roce 1938 byla zahájena výstavba železniční tratě Brno - Tišnov - Křižanov - Žďár nad Sázavou - Německý Brod, nynější Havlíčkův Brod. Na trati v úseku mezi Tišnovem a Křižanovem byly proraženy 3 tunely. První tunel od Tišnova se nachází v Dolních Loučkách, je dlouhý 633 m a jeho stavba byla dokončena v roce 1942. Druhý tunel mezi Řikonínem a Níhovem byl postaven do oblouku a měří 314 m a třetí před Níhovem měří 531 m. Za 2. světové války zde byly umístěny továrny vyrábějící trupy stíhaček Messerschmitt Bf 109. Výroba sem byla přesunuta v roce 1944 z továrny z Vídeňského Nového Města v Rakousku, protože se továrna stávala častým terčem náletů USAAF.
Dnes je v terénu možné najít zbytky objektů továrny a stopy po drážce vedoucí na tišnovské nádraží. Poblíž obce Lubné se nachází známá vodní nádrž "Kopyto" s nepravidelným půdorysem. Její účel je dodnes nejasný. Zachovaly se nejen betonové obvodové stěny, ale i zbytek vtokového potrubí, žebříky pro sestup do nádrže a výpusť.
Dále podél potoka Halda pokračují jasné stopy (kamenné náspy) po úzkokolejné drážce včetně zbytků mostů (betonové pilíře).
Samotné tunely upoutají na první pohled monumentálními průčelími z kamenných kvádrů. Právě v nich probíhala ve dvou patrech výroba slavných "stodevítek". Dnes v nich nejsou po četných úpravách (dvě patra nad sebou, fosforeskující pruhy po stěnách jako nouzové osvětlení apod.) prakticky žádné stopy.
U tunelu 217B (mezi Kutinami a Níhovem) jsou zachovány betonové základy latríny pro dělníky továrny.
U tunelu 217A (v Mezihoří) se zachovala část podzemní chodby vedoucí z bodku do tunelu. Je přístupná úzkým vchodem a končí cihlovou zdí.
Další zajímavostí v blízkosti tohoto tunelu jsou základy strojovny vrátku, kterým se vytahovaly z údolí Loučky částečně dokončené trupy stíhaček, a betonový pilíř zřejmě patřící k témuž zařízení.
V osadě Kutiny se zachovalo několik objektů továrny Diana. V některých jsou hospody, v jiných rekreační zařízení či sklady.
Podél říčky Libochůvky vede cesta přes Mezihoří, v údolí jsou zachovány další betonové stavby Diany (kuchyně apod.). Některé objekty jsou obydleny bezdomovci.
Viadukt u Říkonína je znám především díky tragédii, která se zde stala 11. prosince 1970. Tehdy na sousedním viaduktu po páté hodině ranní zastavil u vjezdového návěstidla žst. Řikonín zpožděný nákladní vlak. Chybou hláskařky byl na stejnou kolej vpuštěna další lokomotiva. Ta do stojícího nákladního vlaku narazila, čímž došlo k vykolejení několika vozů. tato situace by sama o sobě nebyla nijak kritická, kdyby ovšem vykolejené vozy nezasahovaly do průjezdu vedlejší koleje. Následně do vykolejené soupravy narazil expres Panonia směřující z Vídně do Prahy. První vůz za lokomotivou se zřítil z viaduktu, zahynulo 31 lidí převážně polské národnosti. Událost dnes připomíná křížek s kytičkou na jednom z pilířů viaduktu.
Krásný pohled je v každém ročník období na "most míru" - viadukt u Dolních louček. Původní štíhlé kamenné oblouky byly po válce v nedokončené části nahrazeny elegantním železobetonovým mostem. Viadukt je dlouhý 300m a vysoký 30 m. Toto největší inženýrské dílo na trati Brno - Havlíčkův Brod bylo postaveno v letech 1939 - 1953. Velký oblouk o rozpětí 120 m je největším železobetonovým obloukem v České republice. První vlak přes něj přejel 20. 12. 1953.
Prameny:
Kačor, M.: Osudové okamžiky, Nakladatelství: Rybka Publishers, 2003
Archív T. Klíčníka
http://www.infocesko.cz/Czechia/content/clanek.aspx?clanekid=16872&lid=1