B a d a t e l n a   2 0 2 4

 

Úvod | Cihlářství | Doprava | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní Pozorovatelny | Vojenství | Odkazy | Kontakt


Home | Brickmaking | Transportation | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military | Links Contact 


Brno – zajímavosti hlavního nádraží

Brno – Main Station Highlights

Summary:The article describes interesting features of the Brno main station buildings including wall decorations, clock tower destroyed in WW2, and old fancy restaurant that used to be situated in Brno station premises. 

Brněnské nádraží bylo totiž v době svého vzniku vybudováno jako dvojnádraží dvou soukromých drah. Jeho západní část Severní dráze císaře Fardinanda (Kaiser Ferdinands Nordbahn - KFNB) a jeho východní část, kde se nachází v současnosti restaurace Secese patřilo Státní privilegované dráze (Staatseisenbahngesellschaft - STEG ). Tyto dvě samostatné nádražní budovy měly jednu společnou odbavovací halu uprostřed (na snímku níže je to nízká budova svěžičkou ). 

nadrazni-rest_1.jpg (41380 bytes)

Dodnes se na fasádě nádražních budov zachovaly unikátní štukové prvky připomínající obě železniční společnosti. Jsou vidět  z druhého nástupiště při pohledu směrem k budově. Na fasáde pod okapovou římsou jsou vavřínové věnce se stylizovanými okřídlenými koly. Uvnitř těchto věnců jsou původní znaky ( monogramy ) drah, teré si jednotlivá nádraží postavily. Vpravo jsou to písmena STEG (Staatseisenbahngesellschaft ) a vlevo KFNB (Kaiser Ferdinands Nordbahn ). Zajímavé je, že na výpravní budově uprostřed, kterou měli obě dráhy společnou, se tyto monogramy v polovině spravedlivě dělí. Bohužel na vnější fasádě směrem do Benešovy ulice, byly tyto znaky odstraněny při některé z rekonstrukcí a věnce jsou prázdné.

brno_nadrazi07.jpg (54235 bytes) brno_nadrazi08.jpg (58900 bytes) brno_nadrazi09.jpg (53497 bytes) brno_nadrazi10.jpg (48358 bytes) brno_nadrazi11.jpg (49633 bytes) brno_nadrazi12.jpg (48770 bytes) brno_nadrazi13.jpg (45648 bytes)

Součástí komplexu nádraží byly i restaurace. Každá ze soukromých společností chtěla svým zákazníkům poskytnout co nejlepší servis, byly na brněnském nádraží restaurace dvě. Západní restaurace byla na konci budovy KFNB a patřila za dob Rakousko - Uherska i první republiky k vyhlášeným podnikům veřejného stravování. Její výhodou bylo, že byla otevřena prakticky nonstop. čepoval se zde drahý Prazdroj, nalévala se jihomoravská vína. Hosté si mohli pochutnat na širokém sortimentu studených i teplých jídel. Do roku cca 1905, kdy byla provedena přestavba nádraží v secesním slohu, patřila k restauraci i zastřešená "venkovní" část. Na pohlednicích je pohled na nádraží s restaurací na boku budovy i pohled do "venkovní" části. Na poslední fotografii pocházející z doby před druhou světovou válkou (obě hodinové věže u budovy HN - viz níže) je červeně označena pozice restaurace. K zániku západní restaurace Ferdinandovy dráhy, tedy alespoň její venkovní části pravděpodobně došlo v roce 1905, kdy prošly obě budovy secesní přestavbou a byla postavena i nová ( současná ) odbavovací hala a mezi nádraží Ferdinandovy dráhy a budovu pošty bylo vestavěno ještě jedno křídlo. Po zestátnění obou soukromých drah se kolem roku 1909 nádraží spojila a tudíž nebyly potřeba dvě restaurace a do dnešních dnů tedy přetrvala pouze východní restaurace Secese. V bývalých prostorách západní restaurace jsou dnes kanceláře ČD (Vstup zakázán).

nadrazni-rest_3.jpg (62678 bytes) nadrazni-rest_6.jpg (59473 bytes) nadrazni-rest_2.jpg (53871 bytes) nadrazni-rest_7.jpg (55179 bytes) nadrazni-rest-8.jpg (55159 bytes)

Východní restaurace na konci bývalé budovy STEG funguje dodnes (současná restaurace Secese ). 

brno_nadrazi16.JPG (63671 bytes)

Další zajímavostí nádražní budovy byly až do konce 2. světové války dvě hodinové věže po stranách centrální výpravní budovy s halou. Při bombardování byla západní věž zničena a po válce již nebyla obnovena. Místo ní je jen rohový výklenek. 

brno_nadrazi14.JPG (32550 bytes) brno_nadrazi15.JPG (66507 bytes)

Prameny:

Okolí Brna - Moravský kras, mapa 1:50 000, KČT, 3. vydání, 2002

Archív Martina Koplíka