Jihlava – kryty
Jihlava – Shelters
Summary:The article describes anti air-raid shelters in Jihlava that have been built for employees of local factories at WW2 times. The corridor shape and shelter layout reminds of "egg-shaped" shelters in Brno and other cities.
Areál Psychiatrické léčebny (PLJ)
V r. 1922 byl tehdejším Zemským výborem v Brně bez souhlasu ministerstva zdravotnictví ústav změněn na Moravský zemský chorobinec, který přijímal i osoby dlouhodobě tělesně nemocné. V dalších letech byla zakoupena zemědělská usedlost a pozemky v sousedství ústavu a založena prosperující hospodářská kolonie, dále byl vybudován nový infekční pavilon a kapacita ústavu byla zvýšena na 450 lůžek.
Tehdejší ředitel ústavu dr. Metelka měl stále na zřeteli návrat ústavu pro péči o duševně nemocné, vypracoval velkorysé plány na jeho přestavbu a rozšíření. K jejich realizaci bylo přistoupeno v r. 1930. Dle těchto plánů měly být v 1. etapě postaveny čtyři třípodlažní pavilony, ve 2. etapě pak tzv. nemocniční pavilon s lékárnou, laboratoří, rehabilitací a statními léčebnými a vyšetřovacími ambulancemi, dalších šest léčebných pavilonů a technické provozy. Lůžkové pavilony byly na svou dobu velmi moderně řešené, počítaly pouze s 25 - 30 pc. na jednom podlaží, okna měla být vybavena nerozbitnými skly místo mříží, v přízemí měly být pouze pomocné a spol. prostory, každý pavilon měl výtah atp. Celková kapacita měla činit 1200 nemocných. Z konstrukčního hlediska bylo zajímavé také použití tzv. kanalizačních tunelů, které spojovala jednotlivé pavilony na způsob dnešních kolektorů.
Na jaře 1932 byl proveden slavnostní výkop základů první nové budovy a již v květnu 1934 se do čtyř nových pavilonů stěhovalo 100 nových pacientů z jiných psych. léčeben. V říjnu téhož roku byl ústav znovu vrácen svému původnímu účelu, t.j. péči o duševně nemocné a bylo mu určeno spádové území západní části Moravy. V r. 1937 byl otevřen nemocniční pavilon, další rok pokročily práce na výstavbě hospodářské budovy. Počet nemocných přesáhl 800 a jevila se nezbytnost pokračovat druhou etapou. Bohužel znovu přišla léta válečná a další práce byly zastaveny. V r. 1939 byla část ústavu zabrána pro potřeby německé policie, v. r. 1942 pak i část zbývající a léčebna byla zrušena. Budovy byly přizpůsobeny potřebám ozbrojených sil a tento stav trval i po osvobození republiky. Došlo ke značnému poškození a opotřebení celého areálu, které si vyžádalo rozsáhlých rekonstrukčních a adaptačních prací. Z hlediska historických prostor si pozornost zaslouží zejména podzemní prostory pod pavilony z této doby, zejména pavilony č. 1, 5 a 3. Na následujících fotografiích je pavilon č. 5 těsně po postavení a dnes.
V podzemí pavilonů jsou většinou dlouhé a široké chodby, z nichž vycházejí kanalizační tunely. Právě tyto podzemní prostory byly pravděpodobně adaptovány na kryty a sklady. Vzhledem k množství německých nápisů a zbytků výbavy se dá usuzovat, že úpravy byly provedeny za okupace. Vstupy do krytů jsou většinou uzavřeny jednoduchými pákovými dveřmi.
Vnitřní prostory krytů jsou značně rozsáhlé, dobře zachovalé a většinou prázdné. V pavilonu č. 5 údajně sídlilo za okupace jihlavské gestapo, v podzemí snad měli být zavření vězni.
Pod každým pavilonem je hlavní chodba, z níž vedou jednotlivé kanalizační tunely (kolektory).
Z chodeb vedou plechové dveře do jednotlivých oddělení a skladů. Místy mají na sobě německé nápisy: Abftellraum, Abftellraum für Büro-Geräte, Abortanlagen, Sanitärsraum.
Nouzové výlezy z krytů jsou většinou zazděné. V některých místnostech jsou zbytky ventilačních soustav s německými nápisy: Schaltung für Belüftungsanlage, Überdruckventil. Na podleze jsou upálené konzoly pro filtrovací agregáty.
V kotelnách jsou instalovány nové kotle a regulátory, přesto zde však nalezneme pozůstatky původních agregátů, teploměry a tlakoměry známé prvorepublikové firmy HYGIEA Ing. Jan Paseka Moravská Ostrava. Ve zdech jsou zbytky původních rozvodů, například od německé firmy Drägerwerk z města Lübeck.
Další zajímavé podzemí se nachází v kotelně PLJ. Jsou zde zachovány drážky s malými vozíky na odvoz popílku od jednotlivých kotlů i s točnami.
Ještě níže jsou pak násypky, kterými se uhlí dopravovalo do hlavního dopravníku a poté k jednotlivým kotlům.
Poslední historickou zajímavostí je stará váha na nákladní vozy přivážející uhlí do kotelny. Dodnes se zachovaly nájezdové desky a zbytek vážícího zařízení. Na plošince stála původně malá budka, kde zřízenec odečítal váhu vozu.
Pole u průmyslové zóny
Kryt se nachází poblíž firmy Swotes přímo u silnice vedoucí kolem průmyslové zóny směrem na Hruškové Dvory. Ze silnice je vidět jen malá vyvýšenina s keři a dvěma vzrostlými stromy. Vchody do krytu byly původně dva, jeden u silnice (dnes zavalený, viz níže) a druhý na opačné straně v poli. Vchod má klasickou konfiguraci (2 ochranné zdi, přístupová rampa a schodiště), jakou známe z vajíčkových krytů z jiných měst. Hned za vchodem je na zdi letáček s informacemi o krytu.
Chodby krytu jsou z nepříliš kvalitního betonu a nemají klasický vajíčkový průřez, stěny jsou svislé. Celková výška chodeb ve středu je cca 2 m, šířka cca 1,4 m. Druhou odlišností je absence betonových výstupků ve stěně sloužících k usazení dřevěných lavic pro ukrývané osoby. Půdorys krytu má tvar 6 x zalomené klikaté čáry (zmijovitý vzor). Úseky chodeb jsou dlouhé cca 13 m s přesahem cca 2 m. Celková délka krytu je cca 65 m. Žádné zbytky vnitřního vybavení se nezachovaly. Ve stropě jsou tradiční ventilační otovory vedoucí na povrch terénu (viz níže).
V krytu jsou 3 nouzové výlezy, všechny jsou volně otevřené a otvory padá dovnitř hlína i s vegetací.
Kryt končí závalem v místech, kde býval druhý východ. Na povrchu krytu jsou mezi trávou dobře patrné jak ventilační otvory ve stropě, tak nouzové výlezy.
Prameny:
http://www.fortifikace.net/ii_sv_v_luftschutz_splitterschutzelle.html