Hraničníky – Olomučany
Boundary stones – Olomucany
Summary: The article describes boundary stones that can be found in Olomucany village area. For more details on photos, feel free to contact me.
Obec Olomučany patřila historicky do panství pozořického (liechtenštejnského). Na hranici s katastry Habrůvky, Adamova a Babic se hraniční kameny vyskytují jen sporadicky nebo vůbec, protože patřily dos tejného panství. Hranice se sousedy z panství blanenského (rod Gellhornů), tedy s obcemi Klepačov a Těchov, byla značena hraničníky HB (Herrschaft Blansko, panství Blansko). Hranice s Rudicí a Lažánky, které patřily do panství rájeckého, byla značena známými hraničníky HR (Herrschaft Raitz). Podle Karla Machače (1) byla posloupnost jednotlivých měření a usazování hraničníků následující:
V roce 1754 byly usazovány kameny HB na hranici s blanenským panstvím. Příklad takového kamene je například zde (viz článek hraničníky v Blansku).
V roce 1766 se situace změnila, když Gellhornové prodali panství blanenské pánům z Rájce. V roce 1782 byly v terénu usazovány nové kameny se značkou HR a starší kameny HB byly přesekávány na HR. Pozořické panství lemovaly kameny FL. Příklad kamene s původním označením HB přesekaným na HR vidíme zde (kámen byl nalezen vyvalený lesnickou technikou na severní hranici olomučanského katastru). Na třetím obrázku je hraničník FL (opět byl vytržen ze země při těžbě dřeva na severní hranici olomučanského katastru). Povšimněte si u něj typického tvaru s rozšířenou spodní „nohou“.
V roce 1826 byly již vytvářeny první tzv. indikační skici, které později sloužily jako podklad pro vytvoření katastrálních map. V tomto roce se v terénu usazovaly kameny se zakulacenou horní částí a s označením HP (Herrschaft Pozoritz, panství pozořické) a letopočtem 1826. Na druhé straně mívaly značku rájeckého panství HR a pořadové číslo. Shodou okolností se podařilo nalézt jeden hraničník, který byl ulomen při lesnické činnosti a na obou jeho stranách můžeme sledovat, jak byly původní značky časem „zmizíkovány“ a přesekány novými písmeny a číslicemi. Na jedné straně vidíme výrazné značení FL (oranžový nátěr písmen pochází z 20. století, kdy byly zřejmě některé hraničníky v terénu značeny výraznými barvami), ale pod ním vystupuje původní značka HR a zřejmě číslo 1130 (viz první rekonstrukce).
Na druhé straně stejného hraničníku je nové číslo 324 opět se zbytky oranžové barvy. V místě čísla a pod ním je však je vidět původní značka HP s letopočtem 1826 (viz druhá rekonstrukce). Tento kámen byl tedy „recyklován“ a podle potřeby opatřen novým značením.
Další zajímavostí olomučanských lesů jsou hraniční kameny důlních měr. V lesích se od 17. století těžila železná ruda pro potřeby hutí nejen v Josefově a Blansku. Důlní revíry (míry) byly značeny specifickými hraničníky s překříženými hornickými nástroji (tzv. mlátek a želízko). Účelem hraničníků bylo omezit neoprávněnou těžbu rudy na cizích panských pozemcích. Na obrázku níže je hraničník označující kraj důlní míry Marcus poblíž silnice Olomučany – Rudice (2). Na přední straně je značka liechtejnštejnů s hornickými nástroji a vzadu je označení IV.
Prameny:
(1) Karel Machač: Olomučany od historie do současnosti. Obec Olomučany, 2010.
(2) Věra Souchopová – Jiří Merta – Jiří Truhlář – Ivan Balák – Leoš Štefka: Cesta železa Moravským krasem, 2002.