Kuřim – bývalá železniční trať do Veverské Bitýšky
Kurim – Former Raiway Line to Veverska Bityska
Summary: The article describes remains of abandoned passenger railway track near Kurim. Several banks, bridges and terrain slopes can be seen there on the former track.
V roce 1908 bylo v oblasti Lažánek a Maršova nalezeno bohaté ložisko kaolinu. Těžba z tohoto ložiska však byla problematická, protože k němu nevedla žádná přístupová komunikace, takže ho nešlo vytěžit a prodat. O rok později, kdy kaolinový důl převzal nový majitel, byl podán návrh na výstavbu železniční trati Kuřim - Veverská Bítýška s vlečkou ke kaolinovému dolu. Tento návrh byl výhodný nejen pro zdejší průmysl, ale také pro místní obyvatele a výletníky, kteří již v té době tuto oblast navštěvovali.
Celá stavba trati trvala 7 měsíců a byla ukončena oficiálně první jízdou dne 16. 2. 1911. Trať měřila 8,4 km a měla zastávky v Moravských Knínicích a v Chudčicích. Před první oficiální jízdou proběhla tzv. technicko-policejní pochůzka provedená zástupcem c. k. generální inspekce inspektorem V. Lorencem, který jako zástupce státu povolil zahájit provoz. Následně ve 12.45 hodin za účasti četných oficiálních hostů, zástupců obcí, místních občanů a školní mládeže vyjel na trať první vlak se slavnostně ověnčenou a farářem vysvěcenou lokomotivou.
Od tohoto data Veverská Bítýška a s ní sousedící obce Hvozdec, Lažánky, Maršov, Chudčice a Moravské Knínice používaly této lokální trati jak k osobní tak k nákladní dopravě. Například jenom cukrové řepy se vozívalo až 1000 vagónů ročně. Dráha byla ve vlastnictví akciové společnosti „Místní dráha Kuřim - Veveří Bitýška“. Většinu akcií vlastnil největší akcionář - Česká průmyslová banka v Praze.
Vlaky po této lokální trati jezdily se svými náklady a pasažéry až do roku 1936, kdy majoritní akcionář - Česká průmyslová banka v Praze - odepřel této dráze kvůli ekonomickým problémům další finanční podporu. Následně 9. 5. 1936 byl zastaven provoz a 16. 5. 1936 se usnesla správní rada této dráhy o její likvidaci, což se rovnalo odmontování a odprodeji kolejí, prodání budov a příslušných pozemků. Toto usnesení bylo dne 3. 7. 1936 schváleno vládou tehdejší ČSR a tak přes nemalou snahu starostů místních obcí o udržení trati proběhla za 8 měsíců poté poslední jízda vlaku na kolejích mezi Veverskou Bítýškou a Kuřimem. Koleje, vagóny a lokomotivy odkoupila firma BAŤA ze Zlína za 500 000,- tehdejších Kč. V roce 1940 byl obnoven úsek Kuřim – Moravské Knínice pro dopravu stavebního materiálu na tzv. “Hitlerovu dálnici” Vídeň – Vratislav. Po zastavení stavby v roce 1943 byla tato vlečka zkrácena na délku cca 700 m a sloužila pro potřeby výrobní haly “G”, která byla postavena v rozšířeném zářezu v nejvyšším místě bývalé dráhy. Tato hala byla součástí německé podzemní továrny na výrobu stíhacích letadel DIANA.
Dnes je možné v terénu sledovat trasu železnice i zbytky staveb (mostků). Nejbližší pozůstatek je poblíž kuřimského nádraží. Jedná se o pilíř mostu, podle kterého si můžeme udělat představu o niveletě trati. Ta od mostu vedla obloukem po poli směrem ke státní silnici a pak dále k Moravským Knínicím.
V polích mezi Kuřimí a Moravskými Knínicemi je trasa téměř zcela smazána zemědělskou výrobou, jediným pozůstatkem po trati je kamenný propustek přes místní potok. Má oblouk o výšce 1,5 m z 11 pravidelně opracovaných kvádrů na každé straně. Dnes louží jen zemědělcům pro přesun z jedné části pole do druhé přes potok. Fotografie propustku jsou z dubna 2010.
V úseku mezi Moravskými Knínicemi a Chudčicemi je nejprve trať patrná jako rovná cesta vedoucí údolím potoka. Cca po 500 m se údolí rozevírá a trať vede po náspu středem louky. Zde jsou zachovány dva mostky. První mostek je kamenný s ocelovým překladem. Nic pod ním neteče a je zazděný.
Druhý mostek vede přes potok.Zřejmě byl původně také zazděný, v betonové zdi je však vystřílen otvor o průměru 80 cm. Mostky byly zazděny při budování rybníka, který měl vzniknout na louce. Násep železniční trati sloužil jako hráz.Na jižní straně druhého mostku je vidět přepad. A nyní svědectví pamětníka:
V údolí za Moravskými Knínicemi zvaném Mezihoří skutečně byl rybník, násep sloužil jako hráz. Někdy v roce 1957 došlo k provalení hráze právě u toho mostku s přepadem, průval byl opraven a rybník znovu napuštěn. Nakonec byl však kvůli dalším průsakům zrušen někdy v letech 1959 nebo 1960. Na rybníku se v zimě bruslívalo. (Z. Konečný, bývalý občan Mor.Knínic)
Na jaře 2006 již byl most otevřený a vedle ležela hromada vybouraného betonu.
Dále trať pokračuje směrem k Chudčicím, několikrát překonává potok přes mosty stejného typu. Vine se krásným údolím.
Posléze vede k silnici a za ní se ztráci v poli, podařilo se nám nalézt propustek, který naznačuje, kudy trať vedla.
Posléze těleso trati pokračuje až k prvním domům v Chudčicích. Mostek před prostranstvím bývalého nádraží byl opraven dle letopočtu v roce 1961.
V místě nádraží v Chudčicích je jen rovné prostranství zarostlé travou. Odtud násep pokračuje přes bývalý silniční přejezd dále k Veverské Bitýšce. CCa po 500 m stojí přímo na náspu rodinný dům a za ním začíná známý zářez v břidličnatých horninách.
Po výstupu ze zářezu se násep trati snižuje a postupně ztrácí. Jeden z domů s č. p. 29 dodnes ukrývá původní nádražní budovu (nedávno byl výrazně přestavěn a typické tvary vzaly za své). Zachovaly se ještě zbytky mostu vlečky do kaolínky (dnes Hartmann RICO). Na následující mapce je vidět původní linie trati.
Prameny:
http://spz.logout.cz/trate/kur-vb.html
Archiv M. Macha