Brno – bývalá vlečka v Králově Poli
Brno – Former Railway Track in Kralovo Pole
Summary: The article describes abandoned railway track that had been used for transportation of supplies in the army stock facility (from 1887 till 1976). The tram-producer facility used the track to transport finished vehicles to tram-track. Today, the track is clearly visible among houses with some remains of railroad crossties and bridges.
První vlečka do Mundurdepa (Montursdepot, Muntursdepot) byla uvedena do provozu v roce 1887. V samotném oděvním skladu byly postaveny točny umožňující rozvoz zboží do jednotlivých budov. Vlečka byla v provozu až 70. let. V říjnu 1976 byla administrativně zrušena, následovala likvidace nepoužívané koleje vedoucí ulicí Kartouzskou, která byla dokončena 11. 5. 1976. V samotném objektu oděvního skladu bylo odstranění kolejí a točen zahájeno v březnu 1981. Práce zajišťovaly Vojenské stavby Brno. Nejprve byly odstraněny koleje a točny (1982 - 1983), v roce 1985 byla jako poslední prvek odstraněna betonová železniční zarážedla. Pozůstatky vlečky do armádního skladu situovaného mezi ulicí Šumavskou a Domažlickou vychází z bloku vojenských budov bránou na ulici Domažlické. Bývalá trasa vedle někde v místech dnešního chodníku ulicí Kartouzskou až k Palackého třídě. Na křižovatce Palackého - Kartouzská u Veterinární školy je oblouková opěrná zeď.
Byla zde výhybka která spojovala koleje železniční s pouliční dráhou. Královopolská vyráběla v té době šaliny zvané "plecháče", v Praze zase měli "ponorky". Lokomotiva je po vlečce dotlačila až na koleje pouliční dráhy, tam tramvaj zvedla koš a odjela vlastní silou (viz fotografie). Odstranění kolejí proběhlo až při výměně dlažby mezi kolejemi za panely. V ulici Kartouzská (kde je dnes parčík) vedla vlečka zemním zářezem. V padesátých letech byla zemina mezi kolejemi a silnicí odtěžena, a na takto vzniklé ploše se na podzim překládaly brambory z vagónů na auta. Vzhledem k tomu, že naši opálení spoluobčané vydatně "pomáhali" překládce to bylo později zrušeno. Na začátku ulice A. Macka je v dlažbě a v trávě zachován cca 10 m dlouhý úsek kolejnic. Poté trať pokračovala na vysokém náspu směrem k ulici Poděbradově. Nahoře na náspu jsou shnilé zbytky pražců.
Ulici Poděbradovu vlečka překonávala ocelovým mostem (viz první obrázek), dnes po něm není ani památky. Podle pamětníka zde nejdříve jezdily parní lokomotivy, později diesely. Tyto motorové lokomotivy byly však těžké a došlo k prohnutí mostu přes ulici Poděbradovu, které bylo tak velké, že bylo viditelné i okem. Za silnicí se násep opět zvedá a pokračuje mezi domky a pozemky firem dále směrem ke starému královopolskému nádraží. Na náspu jsou opět zbytky pražců.
Asi uprostřed mezi bývalým mostem na Poděbradově ulici a mostkem (viz dále) je kamenný tunýlek pod náspem, který se dal projít. Nyní jsou oba vchody zasypané. Asi 350 m od ulice Poděbradovy se nachází zbytky mostku, který sloužil podniku Prefa (před válkou Pelíšek) k dopravě betonových prefabrikátů na skládku. Pod mostkem vedly úzké koleje. Dnes je mostek je tvořen dvěma pilíři o výšce 2 m z pískovcových kvádrů. Původní mostovka (snad příhradová) byla snesena a nahradilo ji dřevěné provizorium. Předpokládám, že se tak stalo při budování chodníku hojně využívaného pejskaři. Z kamenné římsy pilířů vyčnívají dosud zbytky zábradlí (ohnuté ocelové profily). Poznámka: V roce 2008 byl tento most kompletně zlikvidován. Dále od mostu pokračovala linie vlečky do areálu nádraží, které zde dnes již nenajdeme - bylo zbouráno při stavbě svitavské radiály.
Prameny:
Filip, V.: Brno - staré pohlednice, VI. díl (Královo Pole), Brno 2001
100 let elektrické pouliční dráhy v Brně (1900-2000), Tramvajklub Brno, Brno 2000
Šujan, F.: Dějepis Brna, 1928
Dížka, P.: Proměny století, Brno, 2003
Archiv R. Černého
Archiv J. Runštuka