Úvod | Historické cihlářství | Dopravní stavby | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní | Pozorovatelny | Voj. technika | Odkazy | Napsali o nás | REGIONALIA | Kontakt

 Homepage | Historic Brickmaking  | Traffic Structures | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military Stuff | Links | News Articles | Contact

 

Ostatní: Zaniklý větrný mlýn v Kotvrdovicích

Miscellaneous: Old Wind-mill in Kotvrdovice


Summary: The article deals with history of old wind mill in the Kotvrdovice village. The mill was probably built by the end of the 19th century on a windy spot close to the village. It is dupposed that there was a Halladay wind turbine similar to the one in Ruprechtov mill. Later, the milling machines were electric-powered. After WW2, the mill equipment was destoryed and the flour production ceased. There are no remains in the locality now.


Nejstarší věrohodná písemná zpráva o větrných mlýnech na území ČR pochází z poslední čtvrtiny 13. století, kdy je v Kosmově kronice uváděna stavba větrného mlýna na zahradě Strahovského kláštera. (viz článek s popisem historie větrných mlýnů).

Kotvrdovický, tzv. Matouškův mlýn zřejmě pocházel z konce 19. století. Dle ústního podání některých pamětníků bylo větrné kolo na mlýně ještě za první republiky, z konce dvacátých let si již místní pamětnici pamatují mlýn bez větrného kola, mlelo se již na elektrický pohon. Mlýn je zaznačen v mapách 3. vojenského mapování z let 1876-1878 (viz červenou značku a zkratku str. mlýn). Pozemky mlýna jsou také patrné v katastru nemovitostí severně od cesty ve středu druhého obrázku.

Zajímavostí je, že na mlýně se pravděpodobně nacházela stejně jako na mlýně v Ruprechtově tzv. Halladayova turbína, nazvaná podle svého vynálezce - amerického farmáře Daniela Halladaye. Ten v roce 1854 sestrojil turbínu, jejíž oběžné kolo mělo žaluzie stavitelné podle aktuální síly větru pomocí centrálně ovládaných táhel. V původním prostředí tento větrný motor sloužil zejména k pohonu vodních čerpadel, avšak záhy po svém rozšíření byl používán i k pohonu jiných strojů, tedy i mlýnských složení. Koncem 19. století se několik motorů na stejném principu objevilo i na Moravě. Podobu kotvrdovického mlýna s typickým oběžným kolem turbíny můžeme vidět na vzácně dochovaném pohlednici vystavené v hostinci U Pásků. Na prvním obrázku je celá pohlednice, na druhém pak detail budovy mlýna.

 

U mlýna se nacházela sýpka a pekárna p. Šurého. Lidé se doma zadělali těsto, které pak odnesli do pekárny. Později byla pekárna přemístěna do obce. Chléb od p. Šurého byl mezi lidmi vyhlášený jako prvotřídní.V obecní kronice se dočítáme:

Dne 14.1. 1940 bylo občanstvu oznámeno bubnem, kdož by jel do mlýna s obilím na mletí pro svou potřebu, musí mít povolenku od obecního úřadu, ve kteréž je povoleno podle osob v domě semlít 23 kg obilí na 1 osobu měsíčně. Ostatní přebytek jest každý povinen odevzdat k eráru.

Během války bylo mlynáři odebráno mlynářské právo a když se naši občané po válce vrátili zpět do obce našly starobylý válcový mlýn úplně zničený. Strojní a mlynářské zařízení a nářadí bylo odvlečeno neznámo kam, budovy byly bez vrat, bez oken, s rozbitým zdivem a střechou. Němci prý používali budov mlýna jako garáží a pro opravy tankového materiálu. V roce 1949 z kůlny bývalého mlýna byla zřízena garáž pro autobusy ČSD, v roce 1955 byla autogaráž u mlýna zbourána. Ze samotného mlýna se bohužel nezachovalo nic, když před několika lety zmizel poslední nenápadný zbytek mlýnského kola, který se nacházel u polní cesty. A tak mlýn připomíná již jen jedna místní lidová píseň:

„V Sentářově na kopečku stával mlýn,
dnes už je tam jenom halda rozvalin.
Když ten mlýn tam stával, vesele klapával,
bejvalo tam veselo.

Mlela se tam bílá mouka vejražka,
mlela ji tam sama paní mlynářka.
Ve dne sama mlela, v noci sama spala,
potřebovala práška.

Jednou přišel do mlejnice krajánek,
že by si rád vyfedroval na džbánek.
Kluk jak malovaný, fešák na dvě strany,
paní mamě sladce řek:

S Vámi bych chtěl paní mámo věčně žít,
u Vás bych chtěl hůl a pytel odložit.
Obilíčko mlíti, dobré pivo píti,
přitom stále vesel být.

Vzala si ho paní máma na zkoušku,
jestli umí semlet mouku vejražku.
Mlela se pšenička, hladila se líčka,
růžová jak červánek…..


Prameny:
Archiv J. Plcha

Archiv Mgr. M. Chrástecké a materiály k NS Kotvrdovice

http://cs.wikipedia.org

http://www.lidova-architektura.cz

http://oldmaps.geolab.cz

Kronika obce Kotvrdovice



Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.


WEBARCHIV Podporujeme archiv českého webu - zachování zajímavých informací pro další generace.