Olomouc – mauzoleum jugoslávských vojáků
Olomouc – Mausoleum of Yugoslavian Soldiers
Summary:The article describes interesting mausoleum near the centre of Olomouc city. The building was constructed to hold bones of 173 Yugoslavian soldiers that had died on the former monarchy area during the WW1. Now, the mausoleum is in a desperate condition. Due to unresolved ownership issues, the building can not be renovated.
Další zajímavou stavbou v předpolí olomouckých hradeb je mauzoleum jugoslávských vojáků stojící v olomouckých Bezručových sadech od roku 1926. Navrhl je tehdy architekt Hubert Aust, mimo jiné i autor mohutné stavby Husova sboru na Legionářské ulici a také žák slavného slovinského architekta Josipa Plečnika. Jedná se o pseudoklasicistní stavbu na uměle navezeném pahorku se 4 kanelovanými dórskými sloupy v průčelí, 4 bočními dórskými sloupy a 2 dórskými polosloupy. Uvnitř je obřadní místnost (v současnosti nepřístupná). Do kolumbária se vstupuje vchodem u přední branky. Nad obřadní místností jsou 3 zamřížovaná okna a nad nimi kopule.
Stavba má zajímavou historii. Po první světové válce, když Československo a Jugoslávie uzavřely 14. srpna 1920 spojeneckou smlouvu, vznikl v Olomouci Klub přátel Jugoslávie. Klub měl zpočátku pouze devatenáct členů, převážně z řad inteligence a důstojníků československé armády, postupně se ale rozrůstal.V roce 1921 se klub stal součástí Československo-jihoslovanské ligy. V rámci své činnosti konala liga každoročně oslavy jihoslovanského státního svátku, spojené obvykle s pietní vzpomínkou na vojenském hřbitově v Černovíře, kde byly uloženy ostatky 173 jihoslovanských vojáků, kteří zde padli během první světové války. Právě každoroční tryzny přivedly členy ligy k myšlence uctít důstojným způsobem památku téměř 1300 Jihoslovanů, pohřbených během války na celém území Moravy a Slezska. Zrodil se nápad vybudovat pro ně mauzoleum. Pro stavbu mauzolea si Češi a Jugoslávci vybrali olomoucké Bezručovy sady. Práce na mauzoleu začala v dubnu 1926, po předchozích jednáních s jugoslávským velvyslanectvím a vládními orgány ČSR. Návrh mauzolea vypracoval olomoucký architekt Hubert Aust (1891-1955). Podle Austových plánů zde nejprve vyrostl umělý pahorek orámovaný dvojitým schodištěm, a brzy poté neoklasicistní, jedenáct metrů vysoká kaple s kopulí a předsíní podpíranou řadou deseti dórských sloupů. Jádrem stavby se stala krypta pro 1300 rakví, krásně vyzdobená pravoslavnými freskami. Vstup do mauzolea okrášlil pískovcový reliéf truchlící ženy a se znaky Jugoslávie a Československa. Průčelí stavby zase reliéfní nápis v češtině a srbochorvatštině „VĚRNOST ZA VĚRNOST – LJUBAV ZA LJUBAV“. Sochařskou výzdobu provedl olomoucký sochař Julius Pelikán. Stavba však zůstala (patrně pro nedostatek financí) nedokončena. Proti původnímu modelu chybí v průčelí dvě velké symbolické sochy.
Slavnostní otevření mauzolea, jenž je svou architekturou nadčasové ještě dnes, takřka po 85 letech, se konalo ve dnech 10. a 11. července 1926 (tzn. za neuvěřitelné tři měsíce od začátku stavby) za účastí delegace z obou států. Za hojné účasti olomoucké veřejnosti posvětil tehdejší biskup Gorazd kapli a celé mauzoleum bylo oficiálně věnováno Jihoslovanům se slibem, že jak město, tak i liga budou o ně pečovat. Také heslo na památníku „Věrnost za věrnost“ k tomu zavazovalo. Do dvou let pak byl dokončen svoz ostatků jihoslovanských vojáků z různých míst Moravy a Slezska. Celkem je jich zde pohřbeno 1188. Mauzoleum v roce 1936 převzala do své péče Jugoslávie. Od 3. května 1958 je evidováno jako nemovitá kulturní památka.
V současné době jsou vlastnické vztahy tohoto výsostného jugoslávského území nevyjasněny. O mauzoleum nepečuje nikdo, stavba je devastován, ničena sprejery, a v dobrém stavu nejsou ani lidské ostatky v kolumbáriu. Rekonstrukce, se kterou se počítalo již od začátku devadesátých let, zkomplikoval rozpad Jugoslávie, která byla majitelem objektu i pozemku. V roce 2006 se o památník a jeho možnou rekonstrukci zajímali představitelé Slovinska, ti ale nakonec od svého záměru upustili. Zájem o osud historického monumentu pak nedávno projevila další země bývalé Jugoslávie - Srbsko.
V roce 2008 první rada srbské ambasády, Suzana Brodanović na jednání přislíbila rychlé řešení majetkoprávních záležitostí, aby mohla být tato památka přepsána na katastru nemovitostí jako majetek Srbska. Ředitelka bělehradského památkového ústavu Vera Pavlović Lončarski si spolu s kolegy architekty a restaurátory prohlédla mauzoleum v jeho neutěšeném stavu a potvrdila připravenost srbské strany vypracovat a financovat nový projekt rekonstrukce této ojedinělé kulturní památky. Výstaviště Flóra pro odborníky zpřístupnilo i léta zabetonovaný přístup do krypty. Zde je několik fotografií z jindy nepřístupného interiéru obřadní síně a kolumbária.
V roce 2016, po 90 letech od dokončení se Jihoslovanské mauzoleum v olomouckých Bezručových sadech dočkalo začátku nutné generální opravy. Radnice ji spustila po letech příprav, monumentální stavbu musela nejprve získat do svého vlastnictví. První etapa rekonstrukce za téměř sedm a půl milionu korun zahrnuje opravu terasy se schodišti a zajištění budovy proti vlhkosti.
Za doplňující informace k opravě mauzolea děkuji Michalovi Doležalovi.
Prameny: