Olomouc – různá opevnění
Olomouc – Various Fortifications
Summary: The article desribes fortifications in Olomouc city. They include multiple forts from 17th century, anti-tank cannon posts from WW2 times, and other highlights.
Málokteré město se může pochlubit takovým množstvím pevnostních objektů různého charakteru jako hanácká metropole. Obranný věnec fortů bývalé Císařsko-královské pevnosti Olomouc (samostatných pevnostních staveb) byl vybudován v letech 1839 - 1874 v vzdálenosti přibližně 1 až 10 km od starého bastionnového opevnění města. Jejich vzájemná vzdálenost činila 1 až 2 km. Celkem bylo postaveno 26 fortů, z nichž je v současnosti 11 památkově chráněno. Ve své době patřila "Olomoucká pevnost" k nejvetším a nejmodernějším systémům opevnění v Evropě vůbec. Na některých místech Olomouce se navíc dochovaly pozůstatky z opevnění připravovaných německou posádkou na samém konci 2. světové války.
Fort č. XI
Tzv. kyselovská pevnůstka poblíž Slavonína z let 1850 - 1854 byl vybudována na půdorysu pětiúhelníku. Typologicky je shodný s forty v Křelově, Nové Ulici a Neředíně. Vlastní stavba kasárenského objektu je na půlkruhovém půdorysu se středním dvorkem. Stavba je z cihel barokního formátu. Nároží, dveřní a okenní otvory jsou rámovány kamenným ostěním. Vjezdová brána do dvora a vlastní přístup do objektu jsou provedeny v kameni. Centrální dvoupodlažní stavba má plochou střechu. Ohradní zeď směrována k městu je opatřena střílnami. zachován hlavní val s příkopovými kaponiérami a příkopem, na vnější straně příkopu jsou střelecké kontragalerie. Fort není veřejnosti volně přístupný. Poblíž vchodu do fortu se nachází poválečná pozorovatelna.
Fort XIII.
Prohlídku vnějšího prstence jsem začal na fortu č. XIII, ktery se nachází na začátku města poblíž supermarketu Carrefour. Fort je cihlový, poměrně rozsáhlý a uzavřený (na bráně je uvedeno telefonní číslo, na kterém je možné domluvit prohlídku). Zajímavé pro mě byly zejména dvě německé stěny pro PTK. Na pravém valu (při pohledu od Olomouce) se nachází cca 50 m od brány fortu betonová dvakrát lomená stěna s monstrózní kovovou střílnou pro sovětský 76,2 mm kasematový kanon. Na 3. fotce vynikne velikost střílny ve srovnání s kapesním nožem Victorinox o délce 10 cm. Další zajímavostí je na levém valu cca 5 m od oplocení fortu v houští ukrytá betonová stěna se střílnou vytvarovanou z betonu. Koncem války zde údajně stál kanón.
Fort XV.
Dalším objektem je fort č. XV v Neředíně u letiště. Z jedné strany je fort nepřístupný, z druhé je přístup po lávce. Prostor fortu je využíván k provozování paintballu. Všude jsou fleky od barvy. Vnitřek fortu je zdevastovaný, v podlaze jsou zřejmě vybrání pro dodatečně instalované sítě. Po stěnách jsou ruské nápisy po sovětské posádce. Pro znalce je zde zajímavá zachovaná pravá kaponiera (tzv. kočičí ucho).
Fort XVII.
Fort je opět uzavřený s nápisy o soukromém pozemku. Zajímavá je poválečná pozorovatelna na levém valu (viz sekce Pozorovatelny v Olomouci).
Fort XX.
Fort č. XX se nachází mezi Křelovem a Řepčínem. Jedná se o malý půlkruhový fort, bohužel uzavřený a využívaný jako sklad družstva Jednota.
U silnice z Křelova do Olomouce se nachází restaurace Prachárna, což je opravdu bývalá prachárna zajišťující zásobování fortu v Křelove.
I v samotné Olomouci je možné najít zbytky bastionové pevnosti. Locatelliho bastion poblíž přemyslovského paláce (je na něm letni kino) na ulici Dobrovskeho je výborně zachovalý a ohromí svou velikostí.
Poblíž Okresního soudu se nachází Terezská brána z roku 1752. Byla součástí hradební zdi odbourané v roce 1883 a je budována z cihelného zdiva vyplněného zeminou. Má 3 obloukové průchody s bosáží z pískovcových kvádrů. Na fasádě jsou bohaté motivy válečných trofejí. Brána byla pojmenována v roce 1754 na počest návštěvy císařovny.
Součástí Terezské brány byla předsunutá tzv. litovelská branka, která byla přemístěna na začátek parku Smetanovy sady. Orli pocházejí z empírové Františkovy brány.
Středověké Olomoucké hradby byly rekonstruovány. Najdeme zde i kryté schodiště spojující dolní park s vnitřním městem.
U tržnice se v rohu budovy nachází střílna pro 47mm sovětský PTK, což byla podle některých pramenů okopírovaná zbraň L1 z našeho pohraničního opevnění.
Za pomoc s plánováním výpravy a odborné informace děkuji Jirkovi Vaněčkovi.
Prameny:
Archív J. Vaněčka