Úvod | Historické cihlářství | Dopravní stavby | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní | Pozorovatelny | Voj. technika | Odkazy | Napsali o nás | REGIONALIA | Kontakt


 Homepage | Historic Brickmaking  | Traffic Structures | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military Stuff | Links | News Articles | Contact


Opevnění: Středověké opevnění Brna

Fortifications:  Medieval Fortifications in Brno


Summary: The article desribes fragments of Brno city defending walls and gates. Several parts of the the defending walls can be seen in the vicinity of city centre.


V době, kdy vznikala naše města, tedy v 1. polovině 13. století, byl již vyvinut náročný pevnostní systém. Vytvářela jej prostá hradební zeď, parkán, příkop a val, věž s bránou. Hlavní zeď zesilovaly vysoké válcové věže (později hranolové). Se stavbou brněnského opevnění se započalo zřejmě hned po založení města, neboť s privilegii z roku 1243 se již píše o zdi a přikopu. A lze již předpokládat, že hradby byly budovány již ve 30. letech 13. století.

Území, které hradby sevřely, nebylo veliké, jak tomu u středověkých měst bývalo téměř zpravidla. Tvořilo nepravidelný ovál s osami 670 m a 550 m a měřilo asi 36,6 ha. Hradby probíhaly na severu souběžně se Solniční ulicí, odtud pokračovaly k východu k Běhounské ulici a dál až na úroveň Rooseveltovy, kde se obrátily k jihu a šly ulicí Sukovou, Měnínskou a Novobranskou do ohbí Josefské ulice, dále na Bašty a přes Denisovy sady a Šilingrovo náměstí do Husovy ulice. Pokračovaly souběžně se západním křídlem Nové radnice a hotelem Internacional zpět do míst hotelu Slavia na Solniční ulici. Původní městské opevnění tvořila zpočátku prostá hradební zeď z kamene, možná i ze dřeva. Součástí opevnění byla původně zeď dominikánského kláštera. Z tohoto opevnění se patrně nic nezachovalo, na jeho průběh však navázaly hradby budované kolem roku 1268 i z příspěvku židovské berně. Tehdy snad začala i stavba parkánové zdi, která vyrůstala z vnitřního vyzdění příkopu a probíhala 7 -11 m před hlavní hradbou.

Brněnské hradby byly postupně bourány od roku 1809, kdy dal Napoleon rozkaz k zničení části opevnění hradu Špilberk , ale definitivně zanikly až koncem 19. století, kdy bylo nutno uvolnit prostor nové městské zástavbě. Nejdříve se bořily středověké vnitřní zdi města, po kterých následovalo zasypávání příkopů před hradbami (od r.1823).

Husova ulice

Fragmenty městských hradeb je možné najít na několika místech. Velký kus kameno-cihlové hradby s baštou je za budovou střední umělecko průmyslové školy na Husově ulici. Dosahuje výšky 10 metrů.

Hotel International

Další kus hradby se nachází vpravo za hotelem International. Je dlouhý cca 30 m a vysoký 8 m. Hradba je vystavěna z kamene i cihel.

Jezuitská ulice

Další zachovalý úsek hradeb je možné spatřit ve dvoře domu č. 13 na ulici Jezuitské. V délce asi 30 m zde byla hradba částečně renovována v roce 2005 při budování firemního parkoviště.

Petrov

Pod Petrovem jsou vidět hradby i zbytky bašt. V jednom místě jsou podle nepotvrzených informací ve zdi použity dekorativní prvky z židovské brány. Jedná se o římsu s neznámým nápisem a fragment kamene s masivním písmenem S. Pro srovnání je na poslední fotografii údajná podoba židovské brány před rokem 1835. Více o bráně viz níže.

Městské brány

Současně s městskou hradbou bylo zřízeno 5 městských bran. Byly postaveny v místech kudy vedly ještě v předměstské době nejvýznamnější cesty, s ohledem na terén a strategické potřeby. Na rozdíl od obvyklé praxe byly brněnské brány nazvány podle městských čtvrtí do nichž se jimi vcházelo. Brněnská brána stávala na spojnici Dominikánské a Starobrněnské ulice a vycházelo se z ní směrem na Staré Brno, Jihlavu, Znojmo a Mikulov, Veselá brána se nacházela na spojnici ulic České a Veselé, směrem na Malou Novou ulici (Veveří) a Tišnov. Běhounská (či Rýnská) brána stojící na konci ulic Běhounské a Kozí vyváděla na Královo pole, Černou horu a dále do Čech a do Slezska. Stará Měnínská brána na souběhu Kobližné a Jánské ulice vypouštěla směrem na Cejl, Zábrdovice a Obřany.

Židovskou branou, která stávala před spojnicí Masarykovy a Kapucínského náměstí se vycházelo na Měnín, Olomouc, Rajhrad a Vídeň. Pouze touto branou mohli do města a Židovské čtvrti vcházet Židé. Zde se též vybíralo židovské mýtné. Ve čtrnáctém století brňané Židovskou bránu přestavěli. Tehdy brána získala novou vnější i vnitřní věž a branku pro pěší. Brána se stala tak skoro nedobytnou. Na noc se brány zavíraly a znovu se otevíraly až s rozbřeskem. To už před nimi netrpělivě postávali venkované, kteří přinášeli do města na trh zeleninu, ovoce, drůbež a jiné plody své práce," dodala Flodrová. Na počátku šestnáctého století Židovskou bránu upravil a hlavně vyzdobil brněnský kameník a stavitel Antonín Pilgram. Za urputných bojů během třicetileté války sice Švédové bránu těžce poškodili, ale nezdolali. Soumrak nad celým hradebním okruhem i bránou začal v devatenáctém století. V roce 1835 nahradila Židovskou bránu jednoduchá klasicistní Ferdinandova branka. Ale i ta po třiceti letech zmizela.

Jedinou branou, která změnila svou polohu, byla Měnínská brána. Ještě v roce 1293 je doložena na doběhu Jánské a Kobližné, ale roku 1348 se na tomto místě připomíná pouze městská Branka (Portula Civitatis), zatímco nová Měnínská brána byla postavena o ulici jižněji (v dnešním místě, na konci Orlí ulice). K přemístění došlo z komunikačních důvodů, tehdy totiž těžším čtyřkolovým vozům přestala vyhovovat špatně sjízdná, za dešťů Městským potokem rozbahněná Kobližná ulice. Potok do města vtékal Veselou branou a vytékal Měnínskou branou do Ponávky. Ačkoli asi po roce 1300 byla část vody Městského potoka u Veselé brány odváděna do hradebního příkopu, problémy se záplavami na Kobližné neustávaly, navíc její šířku potok značně omezoval. Ke stav stavbě nové brány došlo patrně ve 30. letech 14. století. Stará Měnínská brána - branka nadále sloužila dopravě jen za příznivých podmínek.

Brána měla v životě města důležité místo a tomu odpovídající provozní řád. Stejně jako hradební zeď byla v určité míře posvátná. Bránu nebo věž nad ní zdobily znaky, malby nebo nápisy. Za 30leté války pozbyla významu, neboť byl přední vybudován barokní bastion č. IV. V roce 1839 byla snížena, zbavena všeho dekoru a přestavěna na obytný průchozí dům. Občas v ní bývají pořádány výstavy a další akce kulturního rázu.

Z dalších bran se částečně dochovala jen plastická výzdoba. V městském lapidáriu se dochovala figurální výzdoba a nápis ze Židovské brány. Z Brněnské brány se zachovaly znaky český, rakouský a uherský a 2 štítonoši se znakem města Brna (snad dílo sochaře Josefa Mangolta, viz výše). Reliéf se znakem města Brna je dnes umístěn na nádvoří domu v Údolní ulici č.7. jedná se o masivní prvek o rozměrech 1 x1 m pravděpodobně z krinoidového vápence s oprýskaným cementovým nátěrem. Motivem je dvouhlavá orlice se znakem Brna na hrudi.

 


Prameny:
www.mujweb.cz/www/brunensis/hradby.htm

http://www2.brno.cz/index.php?nav01=34&nav02=221&nav03=2875&nav04=2597&nav05=5235&nav06=11553&nav07=5254&nav08=11083

http://cs.wikipedia.org/wiki/Brn%C4%9Bnsk%C3%A9_hradby

http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-brana-zidovska.html



Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.


WEBARCHIV Podporujeme archiv českého webu - zachování zajímavých informací pro další generace.