Kotvrdovice – CS-199
Kotvrdovice – CS-199
Summary: The presented article describes crash of post-war built Messerschmidt Bf 109 clone Avia CS-199. Consequences of the crash are listed together with investigation documentation remarks and current site condition.
Stručná historie letounu Avia CS-199
Na území Československa zůstalo po skončení druhé světové války velké množství draků německých stíhacích letounů Messerschmitt Bf 109 verzí G a K. Bylo rozhodnuto tyto stroje zkompletovat a využít je pro nově budované československé vojenské letectvo. Hlavním dodavatelem rekonstruovaných "stodevítek" byla továrna Avia. Nedostatek původních motorů Daimler Benz DB 605 nastal, když velká zásoba těchto motorů byla zničena během dodnes neobjasněného požáru bývalého cukrovaru v Krásném Březně (dnes jedna ze čtvrtí Ústí n. L.). Důvod požáru nebyl dodnes přesně stanoven, rozpětí názorů sahá od nešťastné náhody až po sabotáž německých pyrotechniků, kteří zde coby váleční zajatci pracovali. Proto bylo rozhodnuto adaptovat drak Bf 109 pro motor Jumo 211 (čs. označení M-211). Práce na úpravě byly v Avii zahájeny na podzim 1946. Bohužel konstrukční úpravy letounu se projevily negativně. Velmi hmotná vrtule s širokými listy měla značnou setrvačnost a veliký krouticí moment, což vedlo k tomu, že stroj měl při startu tendenci utíkat ze směru. Výkony letounů byly celkově problematické a tak si stroj u československých pilotů vysloužil přezdívku „Mezek“. První S-199 vzlétla 25. dubna 1947 a od února 1948 začala vojenská správa přebírat sériové letouny z Avie a Aera. Úpravami cvičné verze Bf 109G-12 a trupů jednomístných letounů vznikla dvoumístná cvičná verze označovaná CS-199. V letech 1947-1951 bylo postaveno 450 kusů jednomístných S-199 a 82 dvoumístných CS-199. Avie S-199 se staly standardními stíhacími letouny čs. letectva až do první poloviny padesátých let. Poslední z nich dosloužily v roce 1957. Asi třicet strojů sloužilo u Bezpečnostního letectva. V roce 1948 bylo 24 kusů S-199 exportováno do Izraele, kde sloužily s bojovým jménem Sakeen (nůž) u 101. a 105. perutě IDF/AF. Letouny Avia S-199 i CS-199 můžeme obdivovat ve sbírkách leteckého muzea ve Kbelích, kde je Avia CS-199 (UC-26) výrobního č. 565. Letoun byl nalezen na dvoře školy v Čelechovicích u Prostějova. Současný stav odpovídá provedení tak, jak letoun sloužil ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově koncem 40. a začátkem 50. let (viz obrázky níže, převzato ze serveru www.palba.cz)
Kotvrdovická havárie
Ve spisu MNO č.j. 081262 z 27. 4. 1954 se dozvídáme více nejen o letounu a jeho osádce, ale také o úkolu cvičného letu, komisi, která událost šetřila, i závěrech celého vyšetřování.
V pátek 16. 4. 1954 vzlétl z prostějovského vojenského letiště cvičný dvoumístný letoun Avia CS-199 ze stavu 4. leteckého pluku Leteckého učiliště pilotovaný učitelem létání poručíkem Jaroslavem Sigmundem a žákem Josefem Kratochvílem. Osádka měla provést 4-8 letů dvojího řízení na okruhu ve výšce 400 m a jeden let do pracovního prostoru dvojí řízení s úkolem seznámit žáka s pracovním prostorem a provádění cvičení zatáček, stoupání, klesání. Výška letu v pracovním prostoru na tento úkol je stanovena v OLP 1500 m nad terénem. Počty nalétaných hodin obou členů posádky: poručík učitel létání J. Zikmunda měl 355,2 hodin celkem, z toho 142,07 hodin na typu CS-199 a 19,13 hodin za posledních 60 dní. J. Kratochvíl měl nalétáno 87,24 hodin celkem, z toho 2,41 hodiny na CS-199 a 3,01 hodiny za posledních 60 dní.
Následuje popis havárie:
V 16:10 letoun havaroval v lese u Kotvrdovic, přičemž posádka letounu zahynula a stroj byl zcela zničen. Ke katastrofě došlo při plnění úkolu v pracovním prostoru, když osádka letounu vlétla do husté sněhové vánice v prostoru Kotvrdovic trvající asi od 16:00 do 16:30 hodin. Osádka stroje nezvládla let za ztížených povětrnostních podmínek, letoun pravděpodobně spadl do vývrtky a kolmým letem vrazil do lesa asi 0,5 km od obce.
Na následujících obrázcích jsou trosky letounu na místě havárie (Vojenský ústřední archiv, Praha)
Jako příčiny havárie byly generál poručíkem Josefem Vosáhlem označeny:
1. Nedostatečné řízení létání nesplnění Let-I-1 čl. 298 velitelem letky nadporučíkem Č., který nedostatečně ocenil povětrnostní situaci a vypustil osádku na plnění úkolu, při kterém je předepsána výška 1500 m a výška mraků byla od 600 do 1000 m za současných dešťových a sněhových přeháněk. 2. Nedostatečná organizace a příprava osádek k létání a nesplnění Let-I-1 čl. 190, 200, 203, 211, 223, čímž učitelé létání nebyli k létání připravováni a létání nebylo včas materielně zabezpečeno. 3. Nedostatečná kontrola zástupce velitele pluku nadporučíkem N., který jako kontrolující orgán nezakročil, aby odstranil nedostatky v přípravě k létání a v samotném létání.
Za viníky katastrofy byli označeni:
1. Náčelník Leteckého učiliště plukovník Č. K., který neprováděl kontrolu výcviku učitelů létání a nestaral se o růst učitelů v bojové přípravě. 2. Velitel pluku major J. R., který nezajistil kontrolu přípravy k létání a samotného létání a nepřipravoval učitele létání. 3. Zástupce velitele pluku pro letecký výcvik nadporučík V. N., který jako kontrolní orgán dopustil nedostatky v přípravě učitelů létání a v řízení samotného létání. 4. Velitel letky nadporučík J. Č., který neocenil správně povětrnostní situaci a připustil plnění úkolu, který za daných povětrnostních podmínek nemohl být splněn tak, jak je nařízeno v CLP. 5. Poručík Jaroslav Sigmund, který nebyl vycvičen v létání podle přístrojů a přes zákaz vletěl do mraků.
Technické údaje o havarovaném letounu nenaznačují technickou závadu:
Havarovaný letoun Avia CS-199 výrobního čísla 541 byl v evidenci u 25. letištního praporu v Prostějově a byl používán jako školní letoun u 4. Leteckého pluku. Letoun byl vyroben v roce 1949 v závodu Avia – národní podnik. Byl převzat leteckou správou 7. 3. 1949 jako kovovýroba. Prošel jednou revizí u národního podniku LET – Kunovice. Motor M-211 výrobního čísla 987 byl vyroben továrnou Junkers, převzat vojenskou správou 5. 5. 1953, prošel jednou revizí u LZNP opravna Malešice. Vrtule byla typu VH 211 výrobního čísla 1.0749. Drak měl nalétáno celkem 129,25 hodin (z toho od poslední revize 103,52 hodin). Motor odpracoval celkem 57,33 hodin (od poslední revize 37,33 hodin). Letoun provedl celkem 882 přistání.
Komise, která zkoumala místo katastrofy, konstatovala v zápisu č. 1/1954:
Prohlídkou trosek letounu komise zjistila, že letoun se po dopadu úplně roztříštil. U motoru nárazem o zem se přerazila kliková hřídel, bloky motoru se oddělily, urazil se reduktor, vstřikovací čerpadlo jakož i všechny agregáty se od motoru oddělily a byly pohozeny v okolí dopadu letounu. Rovněž i drak letounu byl úplně demolován, elektrická, hydraulická, palivová i vodní instalace potrhána a demolována, jejich části však byly zjištěny na místě, jakož i části přídavné palivové nádrže*. Tím lze usoudit, že letoun dopadl na zem úplný a žádná z jeho částí se neoddělila během letu, avšak nedá se zjistit na částech draku ani motoru, zda tento pracoval až do kritického okamžiku.
Závěry komise byly tedy následující:
Příčina havárie: Není technického rázu. Je zapříčiněna nedodržením předpisu Let-I-1. Závěr: Na základě komisionálního nálezu navrhuje komise letoun zrušit.
Vzpomínka pamětníka
Zajímavé jsou i výpovědi pamětníků z blízké obce Kotvrdovice, tehdy dětí, které se na Velký pátek staly nechtěnými svědky katastrofy. V roce 1954 bylo Cyrilu Musilovi 11 let a na událost vzpomíná takto:
V padesátých letech byla na obloze vidět často vojenská letadla vlekoucí na laně tzv. „pytle“ , na které se mělo střílet (snad z letadel) nebo byl k vidění tzv. „čáp“ (velmi pomalé letadlo) ** a stalo se, že musel přistát na louce u mlýna, kde jsme si zrovna hráli, a pilot stroje se nás ptal na vojenský prostor Vyškov. Tak i o Velikonocích v roce 1954 nebylo nic zvláštního, když jsme parta kluků byli v Kotvrdovicích u lesa nad ulicí Čechy a slyšeli hukot letadel. Spíš nás zaujala silná sněhová přeháňka. Znenadání se hukot nad našimi hlavami proměnil v řev motoru a vzápětí se ozvala velká rána. Jenom zaznělo „spadlo letadlo“ a už jsme utíkali, avšak ne domů, ale k lesu. První, co bylo vidět je, že okolní les není téměř poškozen a letadlo spadlo kolmo dolů. V místě dopadu byl menší kráter, ze kterého vyčnívaly zprohýbané trubky, části plechů a kusy železa. Místo, kde je zabořený motor, bylo poznat podle trosek, kde ležela kabina letadla nebo spíše jen letecká kombinéza. Těžko je možné slovy popsat, co bylo vidět dál. Já jsem chvíli „civěl“ na dlaň utrženou v zápěstí, celou pořezanou a s hodinkami. Všechny zbytky letadla byly jen v malém okruhu kolem. Na stromě se zachytil kus křídla a padák. Rychle se začalo sbíhat více lidí a brzy dorazil MUDr. Vašíček z Jedovnic. Posbírali jsme si drobné kousky plechů, plexisklo z kabiny a rozbitý budík z palubní desky. Potom přijeli vojáci a my museli z místa havárie pryč.
Dnešní situace na místě havárie
Dnes se místo havárie nachází ve smrkovém lese několik desítek metrů od lesní cesty vedoucí od Brány k rybníku Budkovan v Jedovnicích. Malý pomníček označuje místo tragédie a v bezprostředním okolí se dodnes se zde dají nalézt fragmenty havarovaného stroje. Podle severu Letecká badatelna bylo místo dopadu v devadesátých letech za pomocí techniky překopáno Svatoplukem Vyvážilem v muzea v Červeném hrádku u Chomutova. Zde jsou také nejzajímavější části vystaveny ve stálé expozici.
Pomníček na místě havárie údajně nechala postavit rodina zemřelého Jaroslava Sigmunda. To vysvětluje poněkud překvapivý fakt, že na pomníčku není ani zmínka o druhém zahynulém členu osádky. Na betonovém těle pomníčku je leštěná plechová destička s nápisem:
Zde tragicky zahynul dne 16. 4. 1954 letec por. SIGMUND JAROSLAV nar. 13. 12. 1932.
Nad nápisem je znak československého vojenského letectva a pod nápisem stylizovaný letecký ornament.
Poznámky
* Protože letoun měl dvojité řízení a dvě palubní desky, musel být obsah hlavní palivové nádrže zmenšen a tak stroje CS-199 používaly přídavnou nádrž pod trupem.
** Fieseler Fi 156 Storch (Čáp) byl německý jednomotorový spojovací a průzkumný letoun, který se vyráběl během druhé světové války. Zůstává slavný díky svým schopnostem STOL (krátký vzlet i přistání). Po válce se krátce používal v našem vojenském letectvu, později ve Svazarmu a civilních aeroklubech.
*** Místní název označující místo, kde stávala brána panské obory.
Prameny
http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/131/
Vojenský ústřední archiv, Praha
Pamětníci:
Cyril Musil (nar. 1943, bytem Kotvrdovice)