Chřiby - Pe-2
Chriby - Pe-2
Summary: The presented article deals with Russian bomber that had crashed down near the Gavendova skala rock formation on the 18th of July, 1945. The aircraft was on its way to Victory celebrations in Moscow. Many fragments from the wreckage can still be found on the site.
V Chřibech je popisováno hned několik případů havarovaných letadel. Snad nejznámější je hromadná havárie dvou (podle některých pramenů dokonce tří) střemhlavých bombardérů Petljakov Pe-2. Nejprve několik faktů z historie letounu...
V létě roku 1938 dostala konstrukční kancelář V. M. Petljakova požadavek na konstrukci dvoumotorového rychlého výškového stíhacího letounu. K zalétání prototypu došlo v prosinci 1939, avšak zkoušky ještě pokračovaly do května roku následujícího. Bylo však rozhodnuto další práce zastavit a na základě vyhodnocení bojů Luftwaffe v Polsku byl zadán požadavek na přeměnu stroje na střemhlavý bombardér. Ty se začaly vyrábět již v polovině roku 1940, ovšem ve větším počtu byl letoun dodáván až od roku 1942. Postupem času byl Pe-2 modernizován, aby se zlepšila ochrana před německými stíhačkami. Byla zesílena střelecká výzbroj, nová verze označená Pe-2 FT dostala novou otočnou věž s výkyvným kulometem UBT ráže 12,7 mm, který nahradil dříve používaný ŠKAS ráže 7,62 mm. Stejnou zbrojní modernizaci prodělalo i spodní střeliště a kulomety na přídi. Dále bylo zlepšeno pancéřování pilotního prostoru, nosné plochy dostaly aerodynamicky lepší kryty motorů. Letadla vyráběná od února 1943 byla poháněna výkonnějšími motory VK-105PF o výkonu 927 kW (1260 k). Rychlost se tak zvýšila o 40 km/h. Ve verzi Pe-2 VI byl letoun přestavěn na stíhač, takto upravené letouny byly zařazeny do výroby, a poté i do výzbroje pod označením Pe-3/Pe-3 bis. Celkem bylo vyrobeno 11 427 exemplářů různých obměn.
Letouny Pe-2 byla Rudé armádě k dispozici již při přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem, ovšem velká část z nich byla zničena. K většímu bojovému nasazení Pe-2 došlo v červenci 1941 u Smolenska. Pe-2 byly během války základním frontovým bombardérem s působnosti na celé linii fronty, nesly značnou část bojové činnosti. Po ukončení bojů v Evropě byly použity k útoku na Japonsko v srpnu 1945. V průběhu druhé světové války sloužilo několik Pe-2 v řadách finského letectva, koncem války obdržela několik těchto letadel 1. československá smíšená letecká divize v SSSR. Po ukončení války sloužily Pe-2 také u letectva Bulharska, Jugoslávie, Polska a Československa. Třicet dva letouny Pe-2 FT a tři UPe-2 přilétly v květnu 1946 na kbelské letiště, aby záhy vytvořily dvě letky 25. leteckého pluku v Havličkově Brodě. Petljakovy u nás sloužily pod označením B/CB-32 od července 1946 do poloviny roku 1951.
Dne 18. července 1945 se vracela celá letka Pe-2 z letiště ve Vídni do Moskvy na přehlídku vítězství. Trasa letu byla Vídeň - Lvov - Moskva. Letoun, který havaroval u Gavendovy skály, patřil do stavu 2.letecké armády, 6.gardového bombardovacího sboru, 1.gardové bombardovací divize, 81. (nebo 82.) gardového bombardovacímu pluku. V mlze piloti neviděli kopec a dvě krajní letadla letky se srazila. Následně stroje spadly na kopec Vlčák. Jeden dopadl v blízkosti stejnojmenné hájovny a druhý na již zmíněné Gavendově skále. Na této skále je kupodivu i po 70 letech možné najít mnoho stop po pádu stroje. Na skále samotné je namalovaný kříž a v okolí je poházeno množství úlomků duralu i kovových součástí. V několika případech byla nalezena i munice ráže 12,7 mm. Na vzácném snímku z roku 1947 je vidět, že díky nepřístupnému terénu byl vrak zřejmě nějakou dobu ponechán na místě havárie.
Prameny:
Archiv Vojty a Libora Cinka
Michal Baščan, Jiří Jilík, Bořek Žižlavský: Chřiby záhadné a mytické. ALCOR Puzzle. 2005. ISBN: 80-903235-0-2.