Úvod --- Historie cihlářství --- Dopravní stavby --- Kryty --- Letadla --- Opevnění --- Ostatní --- Pozorovatelny --- Voj. technika --- Odkazy --- Napsali o nás --- REGIONALIA --- Kontakt

 Homepage --- Bricks with Markings  --- Traffic Structures --- Shelters --- Aircraft --- Fortifications --- Miscellaneous --- Lookouts --- Military Stuff --- Links --- News Articles --- Contact

 

Vojenská technika: Zbytky radarové sítě protivzdušné obrany Luftwaffe


Military Equipment: Remains of Luftwafe Radar Station Network

Summary:The article describes remains of Luftwaffe radar stations in the Czech Republic. The stations used to monitor air activity in the region. The equipment usually included  Würzburg Riese, Freya, and Jagdschloss radars. Today, two Würzburg Riese radars originated from Wehrmacht have been used in Ondrejov Observatory near benesov till the nineties.  


Na území Protektorátu Čechy a Morava byla za okupace vybudována síť pozemních radarových stanic letectva (FMG-St. - Funk Messgeräte Station). Tyto stanice byly pokračováním radarových sítí DETE I (dosah 150 km) a DETE II (dosah 200 km) budovaných již před válkou podél jižních a severních hranic Německa. Podle důležitosti byly a z taktických důvodů byly rozděleny do skupin (řádů, něm. Ordnung) I, II a III. Byly zřizovány, provozovány a obsluhovány příslušníky leteckého spojovacího vojska (Luftnachrichten Gruppe). Úkolem stanic bylo dodávat spolehlivé informace o leteckém provozu nad sledovaným územím. Kromě samotných radarů byly na stanicích i další budovy s provozním, technickým a hygienickým zázemím. Nejčastěji byly používány radiolokátory Freya, Wassermann (vodník), Würzburg Riese (Obr), Jagdschloss (Lovecký zámeček)a malé mobilní Würzburg C. Personální stav typické ústředny byl následující: velitel (vyšší důstojník), 5 velitelů čet a 1 nižší důstojník, 16 velitelů rojů, 12 vyhodnocovačů, 3 radiotelegrafisté, 7 stavěčů, 99 strážných a 14 mužů jiných odborností. Ke známým a poměrně dobře zdokumentovaným radarovým stanicím patří zejména stanice Koralle u Kolína. Kromě velkých stanic byly na vhodných místech (většinou lokalitách s dobrým výhledem) postaveny tzv. poplachové hlásky. Jejich obsluhy měly za úkol vizuální sledování vzdušného prostoru silnými dalekohledy. Vzhledem k rychle se měnící situaci na frontách byly stabilní radarové ústředny nahrazeny koncem války tzv. hlásnými vlaky, které nesly většinou radiolokátory Freya a Würzburg Riese.


Stanice Seidenspinner u Chomutova

Radarová stanice II. řádu s názvem Seidenspinner (Bourec morušový) byly vedena pod Luftwaffen-Nummer 37 a nacházela se východně od obce Hora Sv. Šebestiána, která dnes leží na samé hranici ČR a SRN nad Chomutovem. Podle dostupných zdrojů byla k 20. 6. 1944 vybavena 1 radarem Freya AN/Kuh a 2 radary Würzburg-Riese. Dnes zbyly po stanici jen dva betonové podstavce zmíněných WR, které se nachází v polích cca 1 km severovýchodně od obce. Na samém okraji zástavby je pak vidět uskupení již neexistujících objektů, které teoreticky mohly tvořit technické zázemí stanice. Oba podstavce WR jsou klasického šestibokého tvaru, z betonu s oblázky.

První (severnější) objekt má nad dolním otvorem jednoduchý okap z ohnutého plechu. Tento prvek nebyl u dosud zdokumentovaných podstavců WR použit. Na stanici v Budkovicích (viz níže) byl kolem dolního otvoru vyzděn betonový výstupek.

Druhý podstavec WR je shodný s prvním, jen okap nad dolním otvorem již padl za oběť zubu času. Zbyla po něm jen rýha v betonu.


Stanice Brumbär u Budkovic

Hlásný obvod Brno měl ústřednu I. řádu s krycím názvem Brumbär (Medvěd). Nacházela se jižně od Ivančic poblíž obce Budkovice. Náleželo k ní 28 poplachových hlásek. V posledních měsících války se údajně stěhovala do okolí Havlíčkova Brodu. Podle některých zdrojů byla vybaveny dvěma radary Freya a menším radiolokátor Würzburg C. Situace v terénu však svědčí o instalaci nejméně dvou radarů Würzburg Riese a jednoho radaru Jagdschloss (Lovecký zámeček). 

Na poli u Budkovic je nejprve vlevo (při jízdě z Ivančic do Moravského Krumlova) dobře viditelný Objekt č. 1 - jeden z betonových podstavců pro radiolokátor FuMG 65 Würzburg. Podstavec pro radiolokátor má tvar komolého šestistěnného jehlanu. Výška je 1,2 m, vnitřní průměr 1,5m. Na boku je čtverhranný vchod, který byl původně opatřen dvířky (zachovaly se zbytky pantů). Zřejmě sloužily k přístupu do spodní části podstavce, kudy vedly od radiolokátoru kabely. Otvory na kabely se dosud dochovaly ve stěnách objektu. Jedná se o 5 trubkovitých výstupů o průměru 10 cm vedoucích šikmo dolů do kabelové šachty, kterou už můžeme jen tušit ze zachovaných zbytků stěn. Dále zřejmě kabely vedly pod zemí do budovy vyhodnocovačů. Na horní ploše betonového podstavce jsou dobře patrné uřezané zbytky ocelových tyčí o průměru 4 cm. 

budkovice_01.JPG (36066 bytes) budkovice_02.jpg (72300 bytes) budkovice_03.jpg (65747 bytes) budkovice_04.jpg (87277 bytes)

Objekt 2 je poněkud dále v poli východním směrem. Je až na detaily identický s Objektem 1. 

budkovice_05.jpg (67004 bytes) budkovice_06.jpg (48190 bytes)

Vzácný poválečný snímek ukazuje výbuchem náloží poničený radiolokátor WÜRZBURG RIESE stojící dosud na svém místě. Dobře je vidět poškozená anténa, typický betonový podstavec i otočná kabina. Podle aleje v pozadí (zřejmě hlavní silnice) by se mohlo jednat o Objekt 1. (Foto převzato ze serveru http://www.ivancice.cz/historie-osvobozeni.php, autor Z. Tkaný)

budkovice_22.jpg (38921 bytes)

Vlevo za prvním objektem odbočuje z hlavní silnice polní cesta. Vpravo od ní je v poli vidět Objekt 3 - zarostlá hromada betonových trosek, která zbyla po otočném radiolokátoru Jagdschloss. Zřejmě se jednalo o objekt s betonovým stropem, zdi byly betonové s cihlovými příčkami. Rozměry půdorysu byly cca 2O x 20 m). V roce 1945 (je otázkou či při výše zmíněném stěhování či při konečném ústupu) byl objekt zničen trhavinou. Protože se však jednalo o masivní železobetonové bloky, došlo jen k jejich rozvalení a propadnutí stropu. 

budkovice_07.JPG (52997 bytes) budkovice_18.jpg (61151 bytes) budkovice_19.jpg (73187 bytes) budkovice_14.jpg (46062 bytes) budkovice_15.jpg (70195 bytes) budkovice_20.jpg (84276 bytes)

Na několika místech jsou vidět zdemolované zbytky původního strojního vybavení a kabelové šachty pro přenos získaných dat do střediska pro vyhodnocování. 

budkovice_16.jpg (54950 bytes) budkovice_13.jpg (51903 bytes)

Stropnice zůstala "viset" na masivní hřídeli radiolokátoru a zejména na ozubeném kole o průměru 1,5 m. Bylo součástí mechanismu, který otáčel radiolokátor do požadované pozice. 

budkovice_08.jpg (47256 bytes) budkovice_09.JPG (46618 bytes) budkovice_10.JPG (48614 bytes)  

Zvenku je hřídel uřezána 25 cm nad stropnicí, má průměr 30 cm a sílu stěny 5 cm. 

budkovice_17.jpg (84777 bytes) budkovice_12.JPG (81848 bytes) budkovice_11.JPG (73608 bytes)

Podobná konfigurace trosek s ozubeným kolem je k vidění na výše zmíněné stanici Koralle u Kolína. Vzácný poválečný snímek zde ukazuje, že se betonová střecha dvoupatrového objektu po explozi propadla až na na úroveň podlahy patra spodního a nad troskami se na dlouhé hřídeli tyčí zbytek antény radiolokátoru.

budkovice_24.jpg (31953 bytes) budkovice_23.jpg (56272 bytes)

Žádné další objekty se nám v dané lokalitě nepodařilo nalézt. Hned za výjezdem ze serpentýn je vpravo u silnice vybetonovaná plocha, která při troše fantazie mohla být základem pro ubytovnu a další budovy radarové stanice. Zmínku o již zničené radarové stanici nalézáme v kronice osvobození města Ivančic: 

"Na počátku dubna 1945 začala vojska 2. ukrajinského frontu maršála R.J. Malinovského druhou fázi bratislavsko-brněnské operace. Úspěšně postupovaly údolím řeky Jihlavy. Kolem 4. hodiny ranní 18. dubna vyjely první hlídky z Medlova proti proudu řeky Jihlavy. Za nimi postupovaly jezdecké oddíly, které projely přes Němčičky, Bratčice, Mělčany, po deváté hodině pronikly i do Dolních Kounic a Moravských Bránic, aniž by narazily na vážnější odpor. V Ivančicích od rána hlídkovaly dva německé obrněné vozy v Kounické ulici, které vyjížděly na průzkum až ke Stříbskému mlýnu a jeden tank v ulici V olších. Kolem desáté hodiny byl vyhlášen letecký poplach - sovětské bitevní letouny bombardovaly již zničenou radarovou stanici v Budkovicích. Na město začaly dopadat dělostřelecké granáty a zasažené hodiny na věži kostela se zastavily v 10. 55 hodin. Právě v té chvíli se ve směru od Dolních Kounic objevili první kozáci na koních a začali pronikat do ulic."

Za cenné informace vedoucí k nalezení zbytků stanice děkuji P. Kociánovi, za připomínky a poskytnuté fotografie ze stanice Koralle děkuji L. Doubravovi. Za pomoc při pátrání po historii radarů na Ondřejovské hvězdárně děkuji p. A. Vítkovi.


Hvězdárna Ondřejov

Pokud máte zájem prohlédnout si dva zachovalé německé radiolokátory WÜRZBURG RIESE, navštivte hvězdárnu v Ondřejově. Používají se zde jako tzv. radioteleskopy. První radioteleskop RT1 má známý sedmiapůlmetrový parabolický talíř z hliníkové mřížky umístěný na azimutální montáži. Tento radar museli pracovníci observatoře nejen sami hledat a najít, ale i naložit na vagón, z vagónu vyložit, nákladním autem dopravit na observatoř, postavit pro něj betonové základy a uvést do chodu. Radary prý byly získány od armády, mluvilo se o nich jako o válečné kořisti. Na hvězdárnu byly dovezeny kolem roku 1956. Přijímač na jedné frekvenci byl později nahrazen modernější aparaturou. RT1 sloužil ke každodennímu pozorování radiového toku Slunce na kmitočtech 260, 536 a 808 MHz. Cca v roce 84 se rozpadlo a bylo vyměněno hlavni ložisko. Pozorování dále pokračovalo až do konce roku 1994, kdy se opět rozbilo ložisko a nebylo již opraveno. Od té doby není radar v provozu, slouží spise jako muzejní exponát a dominanta u vchodu. 

budkovice_25_ond-11.jpg (62211 bytes) budkovice_25_ond-12.jpg (48498 bytes) budkovice_25_ond-13.jpg (48102 bytes) budkovice_25_ond-14.jpg (54322 bytes)

Poznámka: V roce 2012 proběhl přesun tohoto radaru do muzea v Lešanech. Radar je nyní přetřen na šedočernou barvu (oproti bílé barvě použité na druhém ondřejovském WR) a je zatím bez budky obsluhy za mísou radaru. O stěhování radaru do Lešan se můžete dočíst zde. Za informace děkuji M. Doležalovi.

Druhý radar RT2 fungující jako radiový dalekohled byl získán o několik měsíců později. Nachází se na radarové louce a je stále funkční. Sloužil jako spektrograf ke každodennímu pozorování radiových spekter Slunce v pásmu 100-1000MHz až do konce roku 94, kdy byl uveden do provozu 10m radioteleskop RT5. Od té doby se užívá spíše jen ke krátkodobým experimentům.

budkovice_25_ond-01.jpg (27490 bytes) budkovice_25_ond-02.jpg (38727 bytes) budkovice_25_ond-06.jpg (35078 bytes) budkovice_25_ond-09.jpg (44351 bytes) budkovice_25_ond-07.jpg (35616 bytes) budkovice_25_ond-08.jpg (42280 bytes) budkovice_25_ond-10.jpg (69891 bytes) budkovice_25_ond-03.jpg (42344 bytes) budkovice_25_ond-04.jpg (44939 bytes) budkovice_25_ond-05.jpg (35391 bytes)

Dalším radarem pocházejícím původně z vybavení německé armády je tzv. meteorický radar. Jeho páteří byl trofejní radar RZ III (Freya) umístěný na pardubickém letišti. Radar byl upraven v plzeňské Škodovce (tehdy závodech V. I. Lenina), kde krátce po válce adaptovali a opravovali trofejní německé radary pro potřeby armády. Z vojenského radaru byla použita otočná kabina, nosný sloup antény, vysokonapěťový zdroj pro vysílač a upravený modulátor vysokofrekvenčního impulsu. Radar byl instalován na hvězdárně v roce 1957 a o rok později začala systematická pozorování. V současné době je meteorický radar nejdéle soustavně pracujícím přístrojem Astronomického ústavu. Jeho fotografii laskavě poskytli kolegové z kolínského Military clubu.

budkovice_25_ond-15.jpg (70061 bytes)


Prameny:
REVI 14/96
http://web.kolin.cz/militaryclub/
http://www.ivancice.cz/historie-osvobozeni.php

Archiv J. Kleczka
Archiv K. Jiřičky
Hadrava, P. a kol.: Ondřejovská hvězdárna 1898 - 1998, Astronomický ústav AV ČR, nakladatelství Vesmír, Praha, 1998. 

http://www.mujweb.cz/Zabava/blazek/Tapir/Wurzburg.htm

http://www.geschichtsspuren.de



Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.


WebArchiv - archiv českého webu Podporujeme archiv českého webu - zachování zajímavých informací pro další generace.