Badatelna 2018

 

Úvod | Cihlářství | Doprava | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní Pozorovatelny | Vojenství | Odkazy | Kontakt


Home | Brickmaking | Transportation | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military | Links Contact 


Ondřejov –  radary německého původu

Ondrejov – German Radars

Summary:The article describes two Würzburg Riese radars originated from Wehrmacht that have been used in Ondrejov Observatory near Benesov till the nineties.  

Na území Protektorátu Čechy a Morava byla za okupace vybudována síť pozemních radarových stanic letectva (FMG-St. - Funk Messgeräte Station). Tyto stanice byly pokračováním radarových sítí DETE I (dosah 150 km) a DETE II (dosah 200 km) budovaných již před válkou podél jižních a severních hranic Německa. Podle důležitosti byly a z taktických důvodů byly rozděleny do skupin (řádů, něm. Ordnung) I, II a III. Byly zřizovány, provozovány a obsluhovány příslušníky leteckého spojovacího vojska (Luftnachrichten Gruppe). Úkolem stanic bylo dodávat spolehlivé informace o leteckém provozu nad sledovaným územím. Kromě samotných radarů byly na stanicích i další budovy s provozním, technickým a hygienickým zázemím. Nejčastěji byly používány radiolokátory Freya, Wassermann (vodník), Würzburg Riese (Obr), Jagdschloss (Lovecký zámeček)a malé mobilní Würzburg C. Personální stav typické ústředny byl následující: velitel (vyšší důstojník), 5 velitelů čet a 1 nižší důstojník, 16 velitelů rojů, 12 vyhodnocovačů, 3 radiotelegrafisté, 7 stavěčů, 99 strážných a 14 mužů jiných odborností. Ke známým a poměrně dobře zdokumentovaným radarovým stanicím patří zejména stanice Koralle u Kolína, Brumbär u Ivančic a Seidenspinner u Chomutova. Kromě velkých stanic byly na vhodných místech (většinou lokalitách s dobrým výhledem) postaveny tzv. poplachové hlásky. Jejich obsluhy měly za úkol vizuální sledování vzdušného prostoru silnými dalekohledy. Vzhledem k rychle se měnící situaci na frontách byly stabilní radarové ústředny nahrazeny koncem války tzv. hlásnými vlaky, které nesly většinou radiolokátory Freya a Würzburg Riese.

Pokud máte zájem prohlédnout si dva zachovalé německé radiolokátory WÜRZBURG RIESE, navštivte hvězdárnu v Ondřejově. Používají se zde jako tzv. radioteleskopy. Radary prý byly získány od armády, mluvilo se o nich jako o válečné kořisti. Na hvězdárnu byly dovezeny kolem roku 1956. První radioteleskop RT1 má známý 7,5m parabolický talíř z hliníkové mřížky umístěný na azimutální montáži. Tento radar museli pracovníci observatoře nejen sami hledat a najít, ale i naložit na vagón, z vagónu vyložit, nákladním autem dopravit na observatoř, postavit pro něj betonové základy a uvést do chodu. Přijímač na jedné frekvenci byl později nahrazen modernější aparaturou. RT1 sloužil ke každodennímu pozorování radiového toku Slunce na kmitočtech 260, 536 a 808 MHz. Cca v roce 1984 se rozpadlo a bylo vyměněno hlavni ložisko. Pozorování dále pokračovalo až do konce roku 1994, kdy se opět rozbilo ložisko a nebylo již opraveno. Od té doby není radar v provozu, slouží spíše jako muzejní exponát u vchodu. Poznámka: V roce 2012 proběhl přesun tohoto radaru do muzea v Lešanech.

budkovice_25_ond-11.jpg (62211 bytes) budkovice_25_ond-12.jpg (48498 bytes) budkovice_25_ond-13.jpg (48102 bytes) budkovice_25_ond-14.jpg (54322 bytes)

Druhý radar RT2 fungující jako radiový dalekohled byl získán o několik měsíců později. Nachází se na radarové louce a je stále funkční. Sloužil jako spektrograf ke každodennímu pozorování radiových spekter Slunce v pásmu 100 - 1000 MHz až do konce roku 1994, kdy byl uveden do provozu 10m radioteleskop RT5. Od té doby se užívá spíše jen ke krátkodobým experimentům.

budkovice_25_ond-01.jpg (27490 bytes) budkovice_25_ond-02.jpg (38727 bytes) budkovice_25_ond-06.jpg (35078 bytes) budkovice_25_ond-09.jpg (44351 bytes) budkovice_25_ond-07.jpg (35616 bytes) budkovice_25_ond-08.jpg (42280 bytes) budkovice_25_ond-10.jpg (69891 bytes) budkovice_25_ond-03.jpg (42344 bytes) budkovice_25_ond-04.jpg (44939 bytes) budkovice_25_ond-05.jpg (35391 bytes)

Dalším radarem pocházejícím původně z vybavení německé armády je tzv. meteorický radar. Jeho páteří byl trofejní radar RZ III (Freya) umístěný na pardubickém letišti. Radar byl upraven v plzeňské Škodovce (tehdy závodech V. I. Lenina), kde krátce po válce adaptovali a opravovali trofejní německé radary pro potřeby armády. Z vojenského radaru byla použita otočná kabina, nosný sloup antény, vysokonapěťový zdroj pro vysílač a upravený modulátor vysokofrekvenčního impulsu. Radar byl instalován na hvězdárně v roce 1957 a o rok později začala systematická pozorování. V současné době je meteorický radar nejdéle soustavně pracujícím přístrojem Astronomického ústavu. Jeho fotografii laskavě poskytli kolegové z kolínského Military clubu.

budkovice_25_ond-15.jpg (70061 bytes)

Prameny:

REVI 14/96

http://web.kolin.cz/militaryclub/

http://www.ivancice.cz

Archiv J. Kleczka

Archiv K. Jiřičky

Hadrava, P. a kol.: Ondřejovská hvězdárna 1898 - 1998, Astronomický ústav AV ČR, nakladatelství Vesmír, Praha, 1998. 

http://www.geschichtsspuren.de

 


Další stránky na serveru www.davar.cz:

CorrosionFatigue     Kamenarium     MyFords     Regionalia     Trainspotting