Úvod (Homepage) ½ Cihly se značkami (Bricks with Markings) ½ Komunikace (Communications) ½ Kryty (Shelters) ½ Letadla (Crashed Aircraft) ½ Opevnění (Fortifications) ½ Ostatní (Miscellaneous) ½ Pozorovatelny (Lookouts) ½ Voj. technika (Military Equipment) ½ Skupina B4 (B4 Group) ½ Odkazy (Links) ½ Kontakt (Contact)
|
|
Vojenská technika: Zbytky radarové stanice u Budkovic Military Equipment: Remains of Budkovice Radar Station Summary:The article describes remains of Wehrmacht radar station near Budkovice. The station used to monitor air activity in Moravia region. The equipment included Würzburg Riese and Jagdschloss radars. Now all that is left is concrete posts for the Würzburg radars and ruins of Jagdschloss radar building. Two Würzburg Riese radars originated from Wehrmacht have been used in Ondrejov Observatory near benesov till the nineties. Na území Protektorátu Čechy a Morava byla za okupace vybudována síť pozemních radarových stanic letectva (FMG-St. - Funk Messgeräte Station). Tyto stanice byly pokračováním radarových sítí DETE I (dosah 150 km) a DETE II (dosah 200 km) budovaných již před válkou podél jižních a severních hranic Německa. Podle důležitosti byly a z taktických důvodů byly rozděleny do skupin I, II a III. Byly zřizovány, provozovány a obsluhovány příslušníky leteckého spojovacího vojska (Luftnachrichten Gruppe). Úkolem stanic bylo dodávat spolehlivé informace o leteckém provozu nad sledovaným územím. Kromě samotných radarů byly na stanicích i další budovy s provozním, technickým a hygienickým zázemím. Nejčastěji byly používány radiolokátory Freya, Wassermann (vodník), Würzburg Riese (Obr), Jagdschloss (Lovecký zámeček)a malé mobilní Würzburg C. Personální stav typické ústředny byl následující: velitel (vyšší důstojník), 5 velitelů čet a 1 nižší důstojník, 16 velitelů rojů, 12 vyhodnocovačů, 3 radiotelegrafisté, 7 stavěčů, 99 strážných a 14 mužů jiných odborností. Ke známým a poměrně dobře zdokumentovaným radarovým stanicím patří zejména stanice Koralle u Kolína. Kromě velkých stanic byly na vhodných místech (většinou lokalitách s dobrým výhledem) postaveny tzv. poplachové hlásky. Jejich obsluhy měly za úkol vizuální sledování vzdušného prostoru silnými dalekohledy. Vzhledem k rychle se měnící situaci na frontách byly stabilní radarové ústředny nahrazeny koncem války tzv. hlásnými vlaky, které nesly většinou radiolokátory Freya a Würzburg Riese . Hlásný obvod Brno měl ústřednu I. řádu s krycím názvem BRUMBÄR. Nacházela se jižně od Ivančic poblíž obce Budkovice. Náleželo k ní 28 poplachových hlásek. V posledních měsících války se údajně stěhovala do okolí Havlíčkova Brodu. Podle některých zdrojů byla vybaveny dvěma radary Freya a menším radiolokátor Würzburg C. Situace v terénu však svědčí o instalaci nejméně dvou radarů WÜRZBURG RIESE a jednoho radaru Jagdschloss (Lovecký zámeček). Na poli u Budkovic je nejprve vlevo (při jízdě z Ivančic do Moravského Krumlova) dobře viditelný Objekt č. 1 - jeden z betonových podstavců pro radiolokátor FuMG 65 WÜRZBURG RIESE. Objekt 2 je poněkud dále v poli východním směrem.
Podstavec pro radiolokátor má tvar komolého šestistěnného jehlanu. Výška je 1,2 m, vnitřní průměr 1,5m. Na boku je čtverhranný vchod, který byl původně opatřen dvířky (zachovaly se zbytky pantů). Zřejmě sloužily k přístupu do spodní části podstavce, kudy vedly od radiolokátoru kabely. Otvory na kabely se dosud dochovaly ve stěnách objektu. Jedná se o 5 trubkovitých výstupů o průměru 10 cm vedoucích šikmo dolů do kabelové šachty, kterou už můžeme jen tušit ze zachovaných zbytků stěn. Dále zřejmě kabely vedly pod zemí do budovy vyhodnocovačů. Na horní ploše betonového podstavce jsou dobře patrné uřezané zbytky kovových tyčí o průměru 4 cm.
Objekt 2 je až na detaily identický s Objektem 1.
Vzácný poválečný snímek ukazuje výbuchem náloží poničený radiolokátor WÜRZBURG RIESE stojící dosud na svém betonovém podstavci. Dobře je vidět poškozená anténa, typický betonový podstavec i otočná kabina. Podle aleje v pozadí (zřejmě hlavní silnice) by se mohlo jednat o Objekt 1. (Foto převzato ze serveru http://www.ivancice.cz/historie-osvobozeni.php, autor Z. Tkaný)
Vlevo za prvním objektem odbočuje z hlavní silnice polní cesta. Vpravo od ní je v poli vidět Objekt 3 - zarostlá hromada betonových trosek, která zbyla po otočném radiolokátoru JAGDSCHLOSS. Zřejmě se jednalo o objekt s betonovým stropem, zdi byly betonové s cihlovými příčkami. Rozměry půdorysu byly cca 2O x 20 m). V roce 1945 (je otázkou či při výše zmíněném stěhování či při konečném ústupu) byl objekt zničen trhavinou. Protože se však jednalo o masivní železobetonové bloky, došlo jen k jejich rozvalení a propadnutí stropu.
Na několika místech jsou vidět zdemolované zbytky původního strojního vybavení a kabelové šachty pro přenos získaných dat do střediska pro vyhodnocování.
Stropnice zůstala "viset" na masivní hřídeli radiolokátoru a zejména na ozubeném kole o průměru 1,5 m. Bylo součástí mechanismu, který otáčel radiolokátor do požadované pozice.
Zvenku je hřídel uřezána 25 cm nad stropnicí, má průměr 30 cm a sílu stěny 5 cm.
Podobná konfigurace trosek s ozubeným kolem je k vidění na výše zmíněné stanici Koralle u Kolína. Vzácný poválečný snímek zde ukazuje, že se betonová střecha dvoupatrového objektu po explozi propadla až na na úroveň podlahy patra spodního a nad troskami se na dlouhé hřídeli tyčí zbytek antény radiolokátoru.
Žádné další objekty se nám v dané lokalitě nepodařilo nalézt. Hned za výjezdem ze serpentýn je vpravo u silnice vybetonovaná plocha, která při troše fantazie mohla být základem pro ubytovnu a další budovy radarové stanice. Zmínku o již zničené radarové stanici nalézáme v kronice osvobození města Ivančic: "Na počátku dubna 1945 začala vojska 2. ukrajinského frontu maršála R.J. Malinovského druhou fázi bratislavsko-brněnské operace. Úspěšně postupovaly údolím řeky Jihlavy. Kolem 4. hodiny ranní 18. dubna vyjely první hlídky z Medlova proti proudu řeky Jihlavy. Za nimi postupovaly jezdecké oddíly, které projely přes Němčičky, Bratčice, Mělčany, po deváté hodině pronikly i do Dolních Kounic a Moravských Bránic, aniž by narazily na vážnější odpor. V Ivančicích od rána hlídkovaly dva německé obrněné vozy v Kounické ulici, které vyjížděly na průzkum až ke Stříbskému mlýnu a jeden tank v ulici V olších. Kolem desáté hodiny byl vyhlášen letecký poplach - sovětské bitevní letouny bombardovaly již zničenou radarovou stanici v Budkovicích. Na město začaly dopadat dělostřelecké granáty a zasažené hodiny na věži kostela se zastavily v 10. 55 hodin. Právě v té chvíli se ve směru od Dolních Kounic objevili první kozáci na koních a začali pronikat do ulic." Za cenné informace vedoucí k nalezení zbytků stanice děkuji P. Kociánovi, za připomínky a poskytnuté fotografie ze stanice Koralle děkuji L. Doubravovi. Za pomoc při pátrání po historii radarů na Ondřejovské hvězdárně děkuji p. A. Vítkovi. Pokud máte zájem prohlédnout si dva zachovalé a dodnes funkční radiolokátory WÜRZBURG RIESE, navštivte hvězdárnu v Ondřejově. Používají se zde jako tzv. radioteleskopy. První radioteleskop RT1 má známý sedmiapůlmetrový parabolický talíř z hliníkové mřížky umístěný na azimutální montáži. Tento radar museli pracovníci observatoře nejen sami hledat a najít, ale i naložit na vagón, z vagónu vyložit, nákladním autem dopravit na observatoř, postavit pro něj betonové základy a uvést do chodu. Radary prý byly získány od armády, mluvilo se o nich jako o válečné kořisti. Na hvězdárnu byly dovezeny cca v roce 1956. Přijímač na jedné frekvenci byl později nahrazen modernější aparaturou. RT1 sloužil ke každodennímu pozorování radiového toku Slunce na kmitočtech 260, 536 a 808 MHz. Cca v roce 84 se rozpadlo a bylo vyměněno hlavni ložisko. Pozorování dále pokračovalo až do konce roku 1994, kdy se opět rozbilo ložisko a nebylo již opraveno. Od té doby není radar v provozu, slouží spise jako muzejní exponát a dominanta u vchodu.
Druhý radar RT2 fungující jako radiový dalekohled byl získán o několik měsíců později. Nachází se na radarové louce) je stale funkční. Sloužil jako spektrograf ke každodennímu pozorování radiových spekter Slunce v pásmu 100-1000MHz až do konce roku 94, kdy byl uveden do provozu 10m radioteleskop RT5 a od té doby se užívá spíše jen ke krátkodobým experimentům.
Dalším radarem pocházejícím původně z vybavení německé armády je tzv. meteorický radar. Jeho páteří byl trofejní radar RZ III (Freya) umístěný na pardubickém letišti. Radar byl upraven v plzeňské Škodovce (tehdy závodech V. I. Lenina), kde krátce po válce adaptovali a opravovali trofejní německé radary pro potřeby armády. Z vojenského radaru byla použita otočná kabina, nosný sloup antény, vysokonapěťový zdroj pro vysílač a upravený modulátor vysokofrekvenčního impulsu. Radar byl instalován na hvězdárně v roce 1957 a o rok později začala systematická pozorování. V současné době je meteorický radar nejdéle soustavně pracujícím přístrojem Astronomického ústavu. Jeho fotografii laskavě poskytli kolegové z kolínského Military clubu.
Prameny:
Archiv J. Kleczka http://www.mujweb.cz/Zabava/blazek/Tapir/Wurzburg.htm |
|
Víte o podobném objektu či zajímavosti? Napište mi o tom. Interested? Contact me for more info.
Reklama
|
