B a d a t e l n a   2 0 2 4

 

Úvod | Cihlářství | Doprava | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní Pozorovatelny | Vojenství | Odkazy | Kontakt


Home | Brickmaking | Transportation | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military | Links Contact 


Blansko – Obří betonové vejce

Blansko – Giant Concrete Egg

Summary:The article describes an interesting artifact: a giant egg made of concrete by builders of the Blansko-Brno railway track. The egg used to hold a spring and attracted many tourists in the area. No remains were found on the site today.

Úvod a zmínky v literatuře

K historickým zajímavostem okolí Blanska patřilo od druhé poloviny 19. století známé obři betonové vejce pod Novým hradem. V kolekcích sběratelů a badatelů a v publikacích věnovaných vlastivědě se tu a tam objevovaly obrázky studánky upravené do netradiční podoby vejce. Názory na původ tohoto artefaktu, dobu jeho vzniku i okolnosti zmizení byly častým tématem diskuzí. Na setkání badatelů a sběratelů v roce 2011 v Blansku se na původ, provedení a zmizení vejce objevilo hned několik odlišných názorů. V tomto článku jsme se pokusili shromáždit o této zajímavosti co nejvíce informací a identifikovat v terénu místo, kde stálo, případně nalézt jeho zbytky.

Vznik vejce pravděpodobně souvisel s výstavbou železniční trati Brno - Česká Třebová, která započala roku 1843 a ukončena byla jejím slavnostním uvedením do provozu 1. ledna 1849. Stavba trati vedoucí obtížným terénem mezi Brnem a Blanskem byla svěřena italskému podnikateli Felixi Tallachinimu. Ten na stavbě zaměstnal dělníky nazývané lidově baraby či trhany. Tito pracovníci byli ve velkém počtu zaměstnáni na stavbách nových železničních tratí v 19. století. Trhani se jim říkalo kvůli rozedranému oblečení, které svědčilo o chudobě, nestálém bydlišti a často i blízkém vztahu k alkoholu. Právě jim bylo vytvoření vejce často připisováno. Podle některých autorů představovalo vejce dekorativní předmět, druzí mu připisovali funkci praktickou při ražbě tunelů či jej označili za pokusný odlitek při kontrole kvality betonu (1). Objevila se také domněnka, že vejce bylo vybetonováno z materiálu zbylého při stavbě tunelu. V regionálních publikacích se podařilo najít o vejci několik zmínek. Jindřich Wankel (2) popisuje obří vejce takto:

Nahoru ke starému hradu vede více pohodlných cest, kdo se chce však rychle dostat nahoru, nechť zvolí příkrou pěšinu, jež vede severně malou roklí přes sedlo kopce. Na této cestě se hned na začátku setkáme s obrovským bílým vejcem, které jakožto předmět v lese podivný rozveseluje mysl. Postavil je železniční inženýr Wolf z cementu k ochraně pramene a má znamenat symbol vesmíru, z jehož vnitřku vytéká čistý a jasný všeoživující živel.

Jan Knies (3) o vejci poznamenává:

Na jednom místě se zdá, že údolí jest úplně zavřeno příčním hřebenem, ozdobeným zříceninou Nového Hradu, který jest proražen nejdelším průkopem („hradským" 496 m). Před ním vede úzká stezka kol pěkné studánky, jako obrovské duté vejce upravena, k Novému Hradu.

Stanislav Brodesser (4) použil fotografii obřího vejce s popisem ve své knize. V textu není nijak zmíněno. V roce 2005 byla v regionálním tisku (5) zveřejněna výzva pamětníkům ohledně informací o betonovém vejci:

Ve sbírce Mgr. Karla Švehly se nachází také tato pohlednice. Je na ní „obrovské vejce u Blanska“. Rádi bychom se dozvěděli, zda někdo vejce viděl, kde stálo, kdy vzniklo, kdo ho vytvořil atd. Se zjištěním čtenáře seznámíme.

V roce 2012 byla v regionálním webovém tisku (6) stručně zmíněna možnost znovuobnovení studánky v původní podobě:

Milovníkům historie by se bezesporu líbilo, kdyby se místo vejce podařilo najít a pokud by se studánka či pramen obnovoval, tak mu vrátit původní podobu.

Pravděpodobná lokalita vejce a jeho likvidace

Lokalitou vejce byla často uváděna studánka u bývalé hájovny pod Novým hradem. Po několika pokusech o lokalizaci byla za původní místo s velkou pravděpodobností určena roklina novohradského kopce, kterým vedla dnes již zaniklá turistická cesta k Novému hradu. Terén zde vytváří údolíčko mezi kopci a pohled k západu odpovídá nejlépe situaci na dobových pohlednicích (viz obrazová dokumentace na konci tohoto článku). Budovy na pohlednicích byly zřejmě Wankelem označovaná myslivna či strážní domek, případně obojí. Pozdější osud i samotné zmizení betonového vejce zůstávají nejasné. Je možně, že působením povětrnosti došlo k porušení betonového těla vejce a narušené dílo bylo později odstraněno. Průzkum předpokládané lokality u hradského tunelu (viz níže) zatím neodhalil v okolí údolíčka zbytky betonu. Podle některých pramenů souvisela likvidace vejce se stavbou hlavní silnice Lipůvka – Blansko. Obrázky:

Fotografie betonového vejce s popisem: Nový hrad, obří betonové těleso u studánky poblíž bývalé hájenky pod hradem, kolem doku 1930. Zdroj: (4)
Betonové vejce na pohlednici. Text: Mor. Švýcarsko. Obrovské vejce u Blanska. Sbírka K. Švehly.
Betonové vejce na pohlednici. Text: Obrovské vejce u Blanska Mor. Švýcarsko. Sbírka K. Švehly.
Betonové vejce na pohlednici. Text: Turistické vejce poblíže Nového Hradu. Moravské Švýcarsko. Sbírka K. Švehly.
Pravděpodobné místo, kde stávalo betonové vejce. Pohled východním směrem od silnice Blansko – Lipůvka. Foto L. Malý, 2012.
Srovnání dnešního stavu a výřezu krajiny na historické pohlednici. Pohled západním směrem z údolíčka přibližně od místa, kde stávalo vejce. Uprostřed snímku je vidět nadjezd silnice Blansko – Lipůvka u hradského tunelu. Foto L. Malý, 2012.

Poděkování

Za pomoc při pátrání a poskytnutí soukromých materiálů děkujeme L. Malému, L. Mocovi, K. Švehlovi, P. Svobodovi a dalším badatelům, nadšencům do historie a pamětníkům. Zároveň uvítáme jakékoliv další informace od pamětníků i současníků týkající se betonového vejce.

Prameny

(1) Archiv historicko-vlastivědného kroužku v Adamově

(2) Wankel, Jindřich: Bilder aus der Mährischen Schweiz und ihrer Vergangenheit. Wien. 1882.

(3) Knies, Jan: Vlastivěda moravská: Blansky okres. Vydal musejní spolek v Brně, Brno. 1902.

(4) Brodesser, Stanislav: Staletími kolem řeky Svitavy. Moravské zemské muzeum. Brno 2005.

(5) Adamovský zpravodaj, 2005

(6) Úspěch, č. 11, ročník 2012