Blanensko – Liechtensteinské památníky
Blansko Region – Liechtenstein Memorials
Summary:The article describes Liechteinstein memorial stones celebrating reign period of Jan II. von Liechtenstein. Total number of 5 memorials have been found and documented
Při studiu mapových podkladů v oblasti Moravského krasu je možné v několika případech narazit na značky pomníků označené jako "Liechtensteinské památníky". Následující článek si klade za cíl přispět k poznání historie i současného stavu těchto zajímavých objektů, které jsou již přes 100 let hodnotnou součástí naší krajiny.
Jan II. von Liechtenstein, plným jménem Johann Maria Franz Placidus, byl synem knížete Aloise II. Josefa z Liechtensteina a hraběnky Františky de Paula, rozené Kinské z Wchynicz a Tetowa. Narodil se jako jejich šesté dítě 5. října 1840 na zámku Lednice. Měl celkem devět sourozenců – osm sester a mladšího bratra Františka. Již v mládí si osvojil znalost několika jazyků – angličtiny, francouzštiny, italštiny a češtiny. Dostalo se mu vynikajícího vzdělání v oblasti národního hospodářství a techniky. Po studiích v Bonnu a v Karlsruhe podnikl rozsáhlé cesty po Evropě. Po smrti svého otce knížete Aloise II. dne 12. listopadu 1858 se Jan II. se coby starší z jeho dvou synů stal panovníkem Liechtensteinského knížectví, převzal vedení rodu a ujal se správy rodového majetku. V té době neměl ještě dokončena studia, a proto v letech 1859–1860 přenesl vladařství na svou matku Františku. Před politickou kariérou upřednostňoval správu svých panství a zájem o vědu a umění. V řízení svých panství na Moravě, v Čechách a v Rakousku byl velmi úspěšný. Při plnění vladařských povinností i správě rozsáhlých majetků uplatnil kníže Jan II. svoje vzdělání a přirozenou inteligenci, ale také sociální cítění a diplomatické schopnosti. Během své dlouhé vlády postupně získal pověst vstřícného, štědrého a dobrosrdečného muže. Nejen díky tomu získal přídomek „dobrotivý“. Kníže se neoženil a neměl potomky. Zemřel v roce 1929.
12. listopadu 1898 oslavil kníže Jan II. z Liechtensteina 40. výročí svého panování. Při příležitosti tohoto jubilea se pořádaly četné bohoslužby a slavnosti. Na vybraných místech všech liechtensteinských lesních revírů v Čechách a na Moravě byly vysazeny dubové jubilejní háje. Duby byly vysázeny ve trojúhelníkovém sponu ve vzdálenosti 4 m od sebe. Uprostřed mezi 18 vysazenými červenými duby byl umístěn samotný památník. Symbolika počtů stromů jednotlivých druhů byla následující:
-
18 dubů červených = věk na začátku panování
-
40 (20+20) dubů letních a zimních = doba jeho dosavadního panování
-
58 dubů = věk knížete
Budování památníků v lesích nebylo náhodné. Kníže Jan II. se velmi zajímal o lesnictví a chov zvěře. Stavění pamětních kamenů a výsadbu jubilejních dubových hájů inicioval knížecí lesní rada Julius Wiehl, od roku 1897 ústřední ředitel liechtensteinských lesů se sídlem v Olomouci. V každém jubilejním dubovém háji vybudoval lesní personál jubilejní památník. Byly to nejčastěji kamenné desky, zasazené do „mohyl“ z neopracovaných kamenů nebo navršených ze zeminy. Na deskách byl vyryt český, německý nebo latinský nápis. V roce 1908 se kníže dožil dalšího významného jubilea – 50 let své vlády. K některým pamětním deskám byl v té době doplněn další menší "dodatkový" kámen s krátkým nápisem připomínajícím toto jubileum. V blízkosti památníků bylo v tomto roce vysazeno dalších 10 dubů. To také bylo naposledy, kdy byla knížeti i jeho vládě v kontextu našich dějin věnována pozornost. V listopadu roku 1918 panovala již zcela jiná politická atmosféra. Krátce předtím vznikla Československá republika a kníže začal být vnímán jako představitel starých rakouských pořádků. Na další dodatkové desky a jubilejní duby k 60. výročí vlády tedy nedošlo. Situace v roce 1928 nebyla příznivější a památníky již nebyly doplňovány. Ve 20. letech 20. století proběhla v Československu první pozemková reforma, při níž Liechtensteinové přišli o řadu svých pozemků a některé zámky.
Jubilejní háje a památníky byly samozřejmě budovány i na liechtensteinském panství v okolí Blanska a Brna. Do současnosti se zachovalo 5 objektů, zubu času podlehly 3 objekty. V naší oblasti jsou hlavní desky i dodatkové kameny památníků zhotoveny z devonského vilémovského vápence s četnými zbytky fosilní fauny. Zatímco hlavní desky mají celou čelní stranu opracovanou a vyhlazenou, dodatkové kameny byly ponechány v přírodním nepravidelném tvaru a pro umístění nápisu bylo osekáno a vyhlazeno jen obdélníkové pole. Na všech dochovaných hlavních deskách z roku 1898 jsou shodné nápisy patkovým písmem:
Princ Joan Quercetum ad 40. ann Regim. Jubil. 12 Nov. 1898
Volný překlad zní: Duby knížete Jana na oslavu 40 let vlády 12. listopadu 1898. Menší dodatkové kameny pak obsahují identické nápisy patkovým písmem:
L jähr. Reg. Jubil. MCMVIII
Volný překlad zní: Oslava 50 let vlády 1908.
Níže je uveden přehled liechtensteinských památníky na Blanensku abecedně dle lokalit.
Adamov
V revíru Jezírko stál památník u Adamova v úžlabině nad vlakovým nádražím pod tzv. knížecí cestou, která byla vybudována Liechtensteiny a vedla ze Zábrdovic přes Bílovice do Adamova. Původní lokalita památníku byla v 60. letech minulého století zřejmě ohrožena zřízením skládky odpadů a výstavbou sídliště Ptačina. Díky iniciativě členů historicko-vlastivědného kroužku Závodního výboru ROH tehdejších Adamovských strojíren byl památník 8. června 1968 přemístěn do lesního dílce 30 F na okraj louky pod silnici na výše uvedené sídliště. Dnes je umístěn ve strmé stráni, hlavní deska je nalevo, dodatkový kámen napravo, přičemž oba jsou zapuštěny do nízké betonové podstavy. Obě desky jsou zašlé a částečně porostlé mechy a lišejníky. Z důvodu sekundárnímu umístění památníku není možné provést zhodnocení stavu dubového háje ani původní konfiguraci hlavní desky a dodatkového kamene. Na obrázku níže je liechtensteinský památník v Adamově na nepůvodním místě, stav v zimě 2014.
Babice
V revíru Babice stával památník v lesním dílci 313 D poblíž hájenky. Na uvedeném místě byl nalezen dubový porost, snad související s jubilejním hájem. Po samotném památníku nebyly nalezeny žádné stopy.
Habrůvka
V revíru Habrůvka se památník nachází v lesním dílci 156 D ve svahu u křižovatky cest v lesní trati Močová u cyklostezky č. 5081. Mohyla vápencových a rohovcových balvanů podpírá tentokrát hlavní desku a dodatkový kámen ve vertikální kompozici. Obě desky jsou mírně porostlé lišejníky, díky opravě provedené v roce 2009 jsou však texty dobře čitelné. Za památníkem jsou velmi dobře vidět symetrické řady jubilejních dubů. V roce 1903 podnikli pedagogové z Vysoké školy zemědělské ve Vídni studijní cestu do liechtensteinských knížecích lesů na Moravě a ve Slezsku. Při ní zavítali i do okolí Habrůvky a pořídili dobovou fotografii památníku. Ta byla později publikována v časopisu Oesterreichische Forst- und Jagd-Zeitung. Tak můžeme porovnat současný stav památníků s původním kompozičním záměrem jejich stavitelů. Na fotografii je deska s nápisem zabudována do poměrně vysokého monumentu vyzděného z kamenů. Dodatková deska samozřejmě chybí a můžeme se jen dohadovat, jakým způsobem byla do již hotové stavby "doplněna" v roce 1908. Pravděpodobnější než rozboření mohyly se zdá být instalace dodatkové desky jako solitéru poblíž památníku. Zajímavý je i fakt, že dnes je hlavní deska v horní části rovně seříznuta, zatímco na fotografii pořízené před 110 lety byla nahoře přirozeně zakulacená. Také dolní část desky je výrazně kratší než na staré fotografii a levý dolní roh je dnes diagonálně uštípnutý. Na obrázku níže je liechtensteinský památník u Habrůvky, stav v létě 2014. V levém horním rohu podoba z roku 1903.
Hády
Nezachovaný památník v revíru Hády stál v lesním dílci 370 D v blízkosti silnice Resslovky. Přesné místo v terénu se zatím nepodařilo identifikovat. (Památník je zde uveden z důvodu úplnosti informací, ačkoliv geograficky spadá spíše do oblasti Brněnska.)
Kanice
Nezachovaný památník v revíru Kanic stával v lesním dílci 328 B. Přesné místo v terénu se zatím nepodařilo identifikovat. Je nicméně pravděpodobné, že původní lokalita památníku byla severně od prameniště Pramenného potoka jižně od Babic nad Svitavou.
Křtiny
Památník v revíru Křtiny se nachází v lesním dílci 197 B přibližně 1 km severně od obce Bukovina u cyklostezky č. 5081 na křižovatce lesních cest v nadmořské výšce 550 m. n. m. Je tvořen volně skládanými kameny, do nichž jsou za sebou umístěny obě vápencové desky (hlavní deska vzadu, dodatkový kámen vpředu). Povrch desek je zašlý, místy porostlý mechem, oba vysekané nápisy jsou však stále čitelné (objekt prošel poslední opravou v roce 2010). Za památníkem jsou dobře patrné řady jubilejních dubů. V kamenech památníku je zapíchnuta dřevěná tyčka, na jejímž konci je malá kovová tabulka se špatně čitelným textem:
LICHTENŠTEJNSKÝ PAMÁTNÍK
VYBUDOVÁN KE 40. JUBILEU VLÁDY KNÍŽETE JANA Z LICHTENŠTEJNA
DLE VYSÁZENÝCH DUBŮ MÍSTNÍ NÁZEV U KNÍŽECÍCH DUBŮ
OPRAVENO SVAZEM INVALIDŮ 1984
Na obrázku níže je Liechtensteinský památník u Křtin, stav v létě 2014.
Olomučany
V revíru Olomučany se památník nachází v lesním dílci 109 B na červeně značené turistické trase jen několik stovek metrů za pilou ŠLP u lesní silničky vedoucí kolem pinkoviště Na pokojné k zaniklé vsi Polom a dále na Klepačov. Hlavní deska je tradičně šikmo ukotvena v hromadě vápencových balvanů s několika většími kusy jurských rohovců. Dodatkový kámen je umístěn poněkud vzadu nad hlavní deskou. Stav obou desek památníku je velmi dobrý s krásně čitelnými texty, bez porostu mechů či lišejníků. Památník se nachází ve svahu, jubilejní duby nad ním jsou poněkud hůře rozeznatelné, přesto se jich podařilo cca 15 v porostu identifikovat. Na obrázku níže je liechtensteinský památník u Olomučan, stav na podzim 2013.
Vranov
V revíru Vranov se jubilejní památník nachází v lesním dílci 18 D na zeleně značené turistické trase po pravé straně silnice Vranov – Útěchov. Hlavní deska i dodatkový kámen jsou umístěny vedle sebe na hromadě tvořené převážně různě zbarvenými kusy granodioritů a pegmatitů/aplitů brněnského masívu. V roce 2010 byly nápisy obou desek opraveny. Ve stejném roce byl památník poškozen pádem stromu při vichřici a později opraven do původního stavu. Desky jsou zatím bez porostu mechů a lišejníků, texty jsou dobře čitelné. Jubilejní dubový háj za památníkem je v terénu dosud pěkně rozpoznatelný. na obrázku níže je liechtensteinský památník u Vranova, stav v létě 2014.
Liechtensteinské památníky na Blanensku představují zajímavý prvek lesní krajiny s relevantním odkazem na historii našeho regionu. Je potěšující, že ve srovnání s památníky na jiných liechtensteinských panstvích jsou "naše" památníky ve velmi dobrém stavu. Dík za to patří správcům lesů a v neposlední řadě i nadšencům do historie, kteří v jednom případě jubilejní památník zachránili přesunutím na nové místo. Doplňující informace o liechtensteinských památnících na Blanensku do tohoto článku laskavě poskytli Ing. Aleš Žďánský a Lukáš Malý.
Prameny:
Truhlář, J.: Památníky adamovských lesů. Primus, 2003
Grolich, V.: Liechtensteinské památníky v Adamově a okolí. Vlast. zprávy z Adamova a okolí. 1968-3.
Oesterreichische Forst- und Jagd-Zeitung, ročník 21, číslo 39, 1903, s. 327