Úvod | Historické cihlářství | Dopravní stavby | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní | Pozorovatelny | Voj. technika | Odkazy | Napsali o nás | REGIONALIA | Kontakt

 Homepage | Historic Brickmaking  | Traffic Structures | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military Stuff | Links | News Articles | Contact

 

Kryty: Kryty ve Zlíně

Shelters: Shelters in Zlin


Summary:The article describes shelters in Zlin that have been built for citizens in the Bata shoe factory. Some of the shelters have been built in 1960s and 1970s.The former shelter in Bata family house has been recently converted to a cellar.


Budova 21

Pod budovou "Baťova mrakodrapu" se nachází dva kryty ze 30. let. V prvním z nich je pracoviště krizového štábu zlínského kraje. Prostory krytu jsou renovované a nově vybavené. Z původního vybavení jsme narazili jen na nouzový výlez tradiční konstrukce a funkční filtrovnu.

Zajímavostí je vstup do šachty výtahu s kanceláří J. A. Bati. jak známo, technickou raritou budovy je výtahová kancelář ředitele firmy o rozměrech 6 × 6 metrů, která je elektricky klimatizovaná jednotkou umístěnou na stropě kanceláře (teplota v místnosti klimatizací kolísá v rozmezí 18 až 25 °C). Kancelář je dále vybavena samostatným signalizačním zařízením (včetně automatického elektrického požárního hlásiče a otevírání dveří), telefonem či umyvadlem s teplou i studenou vodou a odpadem. Výtah s kanceláří se pohyboval rychlostí 0,75 m/s. A právě spodek tohoto výtahu je vidět v jedné z místností krytu.

Druhá část krytu je údajně v původnějším stavu, sloužila jako sklad a pomocné zázemí úřadu. Na dveřích jsou dosud patrné francouzské nápisy ze 30. let.

Nouzový výlez z krytu je patrný na ulici nad budovou 21.

Prameny: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5%C5%AFv_mrakodrap


Baťova vila

V jarních měsících roku 1909 se tehdy ještě nepříliš známý zlínský průmyslník Tomáš Baťa rozhodl postavit si rodinný dům. Vzápětí se obrátil na stavitele Františka Nováka z nedalekých Vizovic, jehož pověřil nejen provedením, ale i návrhem stavby. V zadní části krásně zvolené a rozlehlé parcely na Čepkově, s výhledy do neporušené přírody nad říčkou Dřevnicí pak začala vyrůstat jednopatrová, ničím však nepozoruhodná budova. Ještě před dostavěním - koncem příštího roku - stavebník přerušuje práce a obrací se na profesora pražské Akademie výtvarných umění Jana Kotěru s žádostí o přepracování a doplnění plánů. Podle Kotěrových dispozic z ledna a února 1911 pak byla stavba dokončenčetně parkových úprav, na nichž se podílel renomovaný pražský zahradní architekt František Thomayer.

V rozestavěném objektu Kotěra provedl především několik dispozičních změn, jimiž se mu snažil vtisknout výraznější logiku a charakter. Adaptoval zejména ústřední dvoupodlažní halu, již zvětšil a s patrem propojil přístavbou schodiště ústícího na ochoz. Zasáhl i do vnějšího vzhledu; aby docílil kompaktnějšího tvaru, architekturu exteriéru výrazně zjednodušil. Podle jeho detailních návrhů byly uskutečněny i náročné designerské práce v interiéru.

Neméně významné byly i architektovy novotvary. Před hlavním průčelím totiž vytvořil terasu, čímž jednak umožnil přímé propojení obytného přízemku s exteriérem a jednak vyřešil i pravděpodobné inundační problémy. Terasu pak od okolí odděliěma postranními arkádovými dovnitř orientovanými chodbami, zakončenými pavilónky, a od spodní části zahrady rovněž vyzděnou předprsní. Před vlastní průčelí ještě představil pergolu. Ze stejného materiálu, neomítané červené cihly, pak navrhl i oplocení a vstup na pozemek. Areál procházel řadou úprav i později; v letech 1911-15 přibyl Kotěrův zahradnický domek, 1919 se návrhy knihovny zabýval čerstvý Kotěrův absolvent Josef Štěpánek, počátkem dvacátých let navrhl Kotěra drobnou, dispozičně zajímavou stavbu domku pro vrátného, 1926 adaptoval část interiérů jiný Kotěrův žák F. L. Gahura, 1931 došlo k úpravě pergoly, 1937 byly přistavěny garáže a 1938 navrhl v zahradě Vladimír Karfík stavbu bazénu.

V letech 1951-52 při adaptaci a přístavbách pro dům pionýrů a mládeže došlo k výrazným zásahům do interiérů i vnějšku a devastační tendence uzavřelo nové trasování silnice, jež prakticky zlikvidovala podstatnou část zahrady. Z Kotěrovy architektury tak dnes zbývá nepříliš výmluvné torzo.

Když se po listopadu 1989 T. Baťa do Zlína znovu vrátil, nemohl svůj rodný dům téměř poznat. Myšlenka restaurovat Baťovu vilu se rodila dlouho. Prvním krokem bylo ustavení české větve Nadace Tomáše Bati. Snahou bylo vytvořit co nejvěrnější kopii původního objektu. Všechny změny byly provedeny velmi citlivě a přesně v původním duchu. Nadace nyní v Baťově vile sídlí a pořádá zde své vlastní konference, semináře a školicí programy zaměřené na různá témata, dále koncerty a výstavy začínajících i známých umělců, podporuje obchodní a ekonomické vzdělávání ve školách ve spolupráci s organizací Junior Achievement. Některé sály ve vile jsou k dispozici jako konferenční prostory pro veřejnost.

Zajímavostí vily byl malý protiletecký kryt určený pro rodinu slavného průmyslníka. Nachází se v opěrné betonoví zdi za domem směrem k supermarketu Kaufland. Do bývalého krytu se vstupuje plechovými dveřmi se dvěma pákami a kulatým otvorem o průměru 8 cm (na pozorování?).

Uvnitř je chodbička o šířce 1 m a délce 2 m. Z ní se doprava vchází do jediné místnosti krytu o půdorysu 2,2 x 3,5 m. Jak v chodbičce, tak v hlavní místnosti je cihlová klenba. Stejně tak stěny jsou z nepálených cihel, tato vyzdívka pochází z nedávné rekonstrukce krytu a jeho přestavby na sklad nápojů. V krytu je nová i elektroinstalace, nejsou zde žádné zbytky po vzduchoventilaci (pokud zde vůbec nějaká bývala), čili již nic nepřipomíná jeho původní účel.

Za laskavé umožnění vstupu do krytu děkuji pracovníkům české větve Nadace Tomáše Bati, zejména panu řediteli P. Velevovi.

Prameny:

http://www.batova-vila.cz/CZ/Batovy-vily-historie.html

http://www.zlin.eu/page/29277.areal-batovych-zavodu-zamek-a-muzeum-vila-tomase-bati/


Areál továrny Baťa

Při průchodu bývalou továrnou Baťa rozdělenou dnes mezi řadu soukromých subjektů byly nalezeny dva kryty před objektem 62. Nachází se ve střežené části areálu, jsou zatopené a nepřístupné. Dle informací pamětníka byly postaveny koncem 60. až začátkem 70. let. Oba objekty mají vstupní schodiště zakryté plechem (srovnej s kryty v Prostějově). Zde je však řešen jako posuvný po kovových kolejničkách. Vedle vchodů jsou zřejmě větrací šachty s nasávacími otvory překrytými mřížkou.

Kryt dále od vrátnice areálu má posuvný překryt bez plechu, zůstala jen kostra. Zdivo je zřejmě cihelné s betonovými výztužnými prvky.

Kryt blíž k vrátnici je stejného typu, plechový překryt s kolejničkami je zachovalý.



Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.


WEBARCHIV Podporujeme archiv českého webu - zachování zajímavých informací pro další generace.