B a d a t e l n a   2 0 2 4

Kromě dálnic byla od 30. let 20. stol. plánována, vyprojektována a na některých místech dokonce i rozestavěna a dána do provozu dálková silnice z Plzně do Moravské Ostravy (dále DS). Českomoravskou protektorátní dálnici měla tato silnice křížit u Lokte (poblíž vodní nádrže na Želivce). Mělo se jednat o klasickou dvouproudovou silnici avšak již velice podobnou současným silnicím první třídy, kde neměly chybět obchvaty obcí a dlouhé estakády přes údolí. Oproti běžným silnicím tehdejší doby měla být tato dálková i poměrně široká.

Trasa DS měla začínat v Plzni, odkud by nejprve směřovala do Příbrami. Z Příbrami pak měla vést přes Sedlčany a Votice. Vlastně se mělo jednat o náhradu silnice č. 18, která vedla z Příbrami přes Prostějov do slovenské Žiliny a pak až do Michalovců. Po válce byly některé rozestavěné úseky dostavěny avšak s výstavbou celého dálkového tahu silnice se již nepočítalo. Komunistická vláda neměla zájem dostavět ani téměř dokončené celistvé úseky, které mohly posloužit coby přeložka silnice první třídy a obchvaty obcí. A tak, co se dalo bez větších nákladů využít dnes slouží buď jako silnice první nebo druhé třídy běžnému provozu. Řada úseků však využita doposud nebyla anebo slouží jako zpevněná účelová komunikace a polní cesta.

Stopy po rozestavěné DS na blanensku

V Boskovicích vedla trasa DS podél ulice Ludvíka Vojtěcha. Na konci zástavby v prodloužení ulice Na Hrázi byl až do roku 2008 zachován základ mostu přes místní potok viditelný na starých mapách oblasti. Bohužel byl odstraněn při stavebních úpravách. Podle pamětníků byl beton velmi nekvalitní, s oblázky. Dnes na místě fundamentu stojí novostavba rodinného domu.

Z Boskovic vedla plánovaná trasa DS lesem mezi původní rovnou cestou a současnou silnicí II/150. Právě zmíněný přímý průsek s lesní cestou často svádí k myšlence, že DS měla vést tudy. ve skutečnosti se jedná o starou cestu, která byla kvůli svému velkému sklonu nahrazena dnešní poněkud mírnějším obchvatem. V původní trase staré cesty dnes vede elektrické vedení.

V lese vedla trasa směrem k hájovně V hutích. Jsou zde zachovány dva propustky. Západnější propustek má betonové průčelí o výšce1 m a délce 3,5 m. Trubka má průměr 65 cm. Délka tubusu (kolmo na silnici) je 22 m. Za informace vedoucí k nalezení propustku děkuji M. Koudelkovi.

Cca 100 m od hájovny je v lese druhý propustek. Má betonová průčelí o výšce 1,5 m a betonovou trubku průměru 70 cm. Terénní úpravy v okolí nejsou provedeny. U trubek je z kamenů vyzděna regulace potoka. O 500 m dále směrem k Valchovu je budova bývalé hájovny přestavěná na rodinný dům. Podle informací od bývalého majitele byly při rekonstrukčních pracích v 70. letech nalezeny skruže pravděpodobně související se stavbou DS.

Od hájovny je na okraji lesa velmi dobře patrný násep DS mířící směrem k Valchovu. Bohuže po několika desítkách m stopy mizí v lese, kde zřejmě nebyla zahájeny terénní úpravy. Místy jsou v lese pod listím či jehličím patrné zbytky štěrku.

Dále trasa DS pokračovala kolem dědičné štoly ledkové huti a poblíž vrcholu stoupání křížila dnešní silnici. Stáčela se přes polní tratě západně od Valchova a vedla novýcm průsekem západně od dnešní silnice Valchov - Ludíkov -Žďárná. Potom se trasa stočila k východu do lesního porostu směrem ke Žďárné. Těleso DS se objevuje v lesním úseku západně od Žďárné, kde je zřetelně vidět odlišný charakter lesního porostu. Na okraji lesa byl přes potok založen most. Betonové opěry vytváří umělé koryto mělkého potoka. Stěny jsou vysoké až 1,5 m, šířka u paty je 1,5 m, nahoře 1 m. Délka hlavních zdí je 20 a 25 m. Východní základ opěry je zalomený o délce 5 m.

Další stopa po stavbě DS se nachází asi 250 m od mostu směrem na SV. V křoví je zde zachovalý betonový fundament pro drtič kamene na stavbu. 

Těleso DS dále pokračuje na SV a je v terénu dobře patrné. Těleso DS dále pokračuje na SV a je v terénu dobře patrné na polích kolem Protivanova směrem na Malé Hradisko. V lesích směrem na Stínavu jsou dochovány dva propustky. První z nich je unikátní tím, že obsahuje na stěně vročení a jména pracujících dělníků. Nachází se po směru DS nalevo od současné silnice č. 150 poblíž samoty Skřivánkov na okraji lesa. Propustek je dlouhý 2 m a oba konce má šikno "seříznuté". Nápis vyškrabaný do vlhkého betonu rozluštil kolega J. Vymětalík takto: F. V. SOUČEK, L.P. 1941, POTUČALY ROBOTALY, KREJČÍ MALTÁŘ, VINCEK ZLÁMAL, OŠLEJŠEK Z VANEREK. Dále dodává, že dle jeho poznatků stavěla úsek DS mezi obcemi Protivanov a Stínava firma Ing. Vladimír Souček z Prostějova a stavbyvedoucím zde byl Ing. Krejčíř.

Další propustek se nachází asi o 500 m dále na východ na trase DS. terén zde mírně klesá a jsou zde patrné provedené terénní úpravy. Severní strana propustku dlouhého cca 18 m ústí v malém údolíčku, jižní portál poněkud skrývají křoviny u zdevastované chaty. Silnice zde měla pravděpodobně překonávat náročný terén jedním nebo dvěma viadukty jižně od Okluk. Z lesnaté části Drahanské vrchoviny vychází trasa  dnešní silnice až do Stínavy, kde se obloukem stáčí k JV.

Stopy po rozestavěné DS mezi Stínavou a Prostějovem

Od Stínavy vede trasa dálkové silnice severně od obce Vícov směrem k Ohrozimi. Nejprve je v polích patrná jako zarostlá polní cesta. Jižně od Ohrozimi se mění na asfaltovou silnici. Ta posléze přechází v silnici s betonovými panely.

U odbočky do bývalého areálu stichovického letiště, později opravárenského podniku je krásně zachovalá původní dlažba z žulových kostek.

O několik stovek m východně se nachází původní most přes říčku Hloučelu. Je velmi dobře zachovalý s některými typickými prvky z doby svého vzniku.

Za cenné informace o trase DS děkuji kolegům badatelům J. Vymětalíkovi a L. Frgalovi.