Úvod | Historické cihlářství | Dopravní stavby | Kryty | Letadla | Opevnění | Ostatní | Pozorovatelny | Voj. technika | Odkazy | Napsali o nás | REGIONALIA | Kontakt

 Homepage | Historic Brickmaking  | Traffic Structures | Shelters | Aircraft | Fortifications | Miscellaneous | Lookouts | Military Stuff | Links | News Articles | Contact

 

Staré cihly: Bývalá cihelna u Pánova

Old Bricks: Former Brick-kiln near Panov Village


Summary:The article describes buildings of old brick-kiln that have been later adapted to family residence. Today, remains of huge wood-gas engine can be seen in the facility as well as traces of the brick production. The area features interesting history including old mining tradition and anti-Nazi movement stories related to WW2.


Zajímavá technická památka se nachází u silnice Deblín - velká Bíteš poblíž obce Pánov. V prudkém ohybu silnice zde osaměle stojí krásně udržovaná obytná budova spolu s několika hospodářskými objekty. Novodobá historie toho místa se začala psát v letech 1912 - 1915, kdy zde šlechtic italského původu Tardy nechal postavit dům v italském stylu inspirovaný údajně stavbami ve městě Peruggio. zajímavý je mimo jiné tím, že má okna (některá již stavěná zaslepená) i na severní stranu, což v našich poměrech nebývá příliš obvyklá dispozice. Na domě je dodnes vyvedený znak horního práva.

Společníkem Tardyho byl tehdejší brněnský starosta p. Řezáč. Oba podnikatelé těžili v okolí kaolín a tuhu, které byly pod Pánovem čištěny plavením. Již v roce 1916 zde byla jako první v širokém okolí zavedena elektřina - zdrojem byla větrná elektrárna neboli "Křižíkův větrný generátor". Teprve o deset let později byla provedena přípojka na oslavanskou rozvodnou síť.

Cihelna vyráběla jak cihly, tak střešní krytinu. Postupem času se oba společníci pro rozpory rozešli, cihelnu spravoval správce Prášek, až nakonec těsně před vypuknutím hospodářské krize prodal Tardy celý majetek manželům Zikmundovi a Marii Čevelovým. Vzápěti začal odbyt výrobků váznout a výroba byla omezena. Nepomohlo ani zavedení náhradního výrobního programu - francovky Lesana. V roce 1935 byla nařízena z moci úřední dražba a v ní koupil celou cihelnu dr. Bohumil Indra. Za jeho působení fungovala cihelna naposledy. Poslední cihly byly vypáleny před začátkem druhé světové války, pak hluk strojů navždy utichl.

Dr. Indra jezdil do V. Meziříčí, kde byl prvním poválečným starostou města. Bylo to po velkomeziříčské tragedii. Později pracoval v kanceláři legií v Praze. (S. Voborný)

Za války sehrála cihelna velmi neobvyklou úlohu v souvislosti s odbojovým hnutím. Skrýval se zde generál Vojtěch Boris Luža (1891 - 1944), legionář první světové války, čelní představitel československého protifašistického odboje. Spolupracoval s bývalými čs. důstojníky Josefem Robotkou a Karlem Steinerem - Veselým a profesorem Josefem Grňou (1897-1967) a vybudovali na torzu odboj. organizací Obrana národa a Petiční výbor Věrni zůstaneme svoji organizaci „Rada Tří“. V ní byl Luža vojenským velitelem (1943-1944); připravoval konkrétní kroky k plánovanému odboji, žádal exilovou vládu v Londýně o dodávku zbraní, vydal výzvu čsl. důstojníkům, kteří se do odboje nezapojili. Při svém pěším ilegálním přesunu z Čech do štábu Rady tří na Moravu byl v přestřelce s českými četníky zabit. jeho syn je autorem knihy "V Hilterově objetí", na jejíž obálce je vidět údajný úkryt gen. Luži, pistole a částečně rozložená německá útočná puška StG. 44.

Zajímavé je, že tento úkryt se již později nepodařilo najít. Současný majitel o tom říká:

"Již několikrát jsem se pamětníků ptal, kde se to vlastně Luža schovával, prohlédl jsem celý dům, ale nenašel jsem nic. Domnívám se, že úkryt je pod přední částí domu u silnice, která je celá podsklepená, bohužel vstup do těchto prostor je již zazděný."

Po válce bydlela v domě rodina dr. Indry a v 80. letech ji získal současný majitel. Ten provedl dalekosáhlé úpravy, zboural některé budovy a vzorně opravil obytný dům u silnice. I dnes můžeme na místě cihelny vidět zbytky některých provozních budov. Celá výroba začínala v hliništi vzdáleném cca 200 m v malé proláklině dnes zarostlé lesem. Odtud se vytěžená hlína přepravovala dnes již téměř zasypaným úvozem na vozíčcích do míchárny se stroji.

Zde byla promísena s dalšími ingrediencemi a lisována do forem. Tato budova se bohužel nedochovala, byla zbořena v 80. letech. Jediné, co z ní zbylo, je unikátní ležatý plynový motor. Jeho setrvačník má průměr 2,5 m, transmisní kolo 1,2 m, vrtání jediného válce je 0,4 m. Vyroben byl v blanenských železárnách a poháněl mechanismy související s dopravou, tvarováním a sušením cihel (viz sušírna dále). Jako palivo sloužil dřevoplyn, který byl vyvíjen v kotlích vedle motoru. Stroj je samozřejmě nekompletní, nefunkční a zcela zrezavělý. Nepodařilo se na něm nalézt žádný výrobní štítek ani jiný identifikační znak. Dle informací současného majitele bude motor zakonzervován, opatřen stříškou a ponechán na místě jako technická památka.

Budova měla komín vysoký 22 metrů, jeho prefabrikované betonové zbytky jsou dodnes vidět na okraji zmoly.

Ze strojírny putovaly cihly do sušírny. Tato budova dodnes připomíná estetické cítění budovatelů cihelny. Ač  se jedná o stavbu s poměrně jednoduchou dispozicí připomínající stodolu, její štít zdobí "cimbuří" jaké známe i z jiných industriálních objektů této éry.

Od motoru ve strojírně vedla do sušírny přes převodový mechanismu hřídel, jejíž vstupní otvor je dobře vidět na zdi. Hřídel pokračuje uvnitř budovy na konzolách a dokonce má zachováno dřevěné ozubené kolo sloužící snad k pohonu nějakého mechanismu. Možná souvisel s provozem sušírny (obracení cihel?). Na patře sušírny se navíc nachází velká betonová nádrž na vodu, opěr zřejmě související s procesem sušení cihel (kropení?).

Ze sušírny putovaly cihly do kruhové pece s několika kobkami, kde se postupně radiálně plnily a zažehávaly jednotlivé kobky a pálení tak pokračovalo kontinuálně v kruhu. Pec měla komín vysoký 35 m. Dnes po ní zbyl jen malý pahorek zarostlý stromy a nepatrné zbytky kobek.

A výsledek? Cihly, střešní tašky a další blíže neurčený sortiment cihlářských výrobků. Podařilo se nám nalézt střešní tašky s krásnými dobovými nápisy.

Cihelna u Pánova je neobvyklým místem, které zaujme nejen krásným okolím, ale i zajímavou historií. Nezbývá nám, než vyjádřit úctu umu, úsilí a podnikavosti našich předků. Za laskavé ukázání prostor bývalé cihelny a poutavé vyprávění nejen o její historii děkuji MUDr. S. Vobornému.


Prameny:
Archiv MUDr. S. Voborného

Luža, R.. V Hitlerově objetí, Kapitoly z českého odboje, Praha 2006

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vojt%C4%9Bch_Lu%C5%BEa



Creative Commons License This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.


WEBARCHIV Podporujeme archiv českého webu - zachování zajímavých informací pro další generace.